Zájem o zhodnocení úspor výrazně roste. Zatímco v roce 2024 nechávalo své peníze pracovat 66 procent Čechů, letos už je to 82 procent. Aktivně investuje 55 procent Čechů, oproti 41 procentům před dvěma lety. Přesto řada lidí stále naráží na překážky, zejména nedostatek volných prostředků a obavy ze ztráty peněz, vyplývá z průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví. Ten společně realizují Česká spořitelna a datový portál Evropa v datech.
Úspory se snaží zhodnocovat častěji muži, mladší generace a lidé z domácností s vyššími příjmy. Nejoblíbenějším nástrojem pro zhodnocování peněz jsou spořicí účty, které využívají tři čtvrtiny Čechů. Přestože z hlediska výnosu nepatří k nejefektivnějším nástrojům, představují pro řadu lidí stabilitu a jistotu. Oblíbeným nástrojem je také penzijní spoření. Na třetím místě jsou investice do akcií, ETF fondů, dluhopisů nebo podílových fondů.
Nejčastějším důvodem pro investování je snaha zhodnotit své finance, zajistit si lepší budoucnost či chránit se před inflací. Třetina investujících si skrze investice snaží zajistit finanční nezávislost a pasivní příjem. Většímu využívání investičních nástrojů však brání zejména strach ze ztráty prostředků nebo jejich současný nedostatek.
„V meziročním srovnání do letošního února nám počet investorů vzrostl o 12 procent na více než 750 000. Nejčastěji se jedná o podílové fondy, nicméně vidíme, že od té doby, co má digitální bankovnictví George svoji vlastní investiční sekci, roste počet klientů, kteří nakupují akcie a ETF. Jen za poslední rok zájem o investování v mobilním bankovnictví George vzrostl více než 2,5násobně,“ říká Lukáš Míka z České spořitelny.
Zvýšil se také podíl lidí, kteří se považují za investory. Jejich zastoupení v populaci během dvou let vzrostlo o 14 procentních bodů na 55 procent. Nejčastěji jde o muže do 40 let s vysokoškolským vzděláním a vyššími příjmy. Za rostoucím zájmem o investice podle ekonoma Dominika Stroukala nestojí pouze inflační šok minulých let, ale širší strukturální proměna společnost.
„Zatímco vysoká inflace posloužila jako nezbytný budíček, trvalost tohoto trendu zajistila kombinace snadno dostupných mobilních aplikací a zavedení Dlouhodobého investičního produktu (DIP), který investování definitivně legitimizoval a daňově srovnal jako standardní nástroj zajištění na stáří,“ dodává Stroukal.
Nejoblíbenějším investičním nástrojem a často i vstupní branou do světa investic jsou pro Čechy investiční fondy nebo ETF, včetně penzijních fondů. Využívá je bezmála 59 procent investorů a u lidí do třiceti let je tento podíl ještě vyšší. Přímé nákupy akcií volí přibližně 23 procent investorské populace. Následují investice do nemovitostí a drahých kovů, které se pohybují kolem 18 procent. Na oblíbenosti posilují i kryptoměny.
Kolik Češi investují?
Dvě třetiny českých investorů mají ve svém portfoliu prostředky v hodnotě do půl milionu korun. U čtyř procent investorů pak aktiva převyšují tři miliony korun – nejčastěji v případě Čechů ve věku 40 až 49 let. Tři čtvrtiny investující populace vkládají peníze do investic alespoň jednou měsíčně. Řada investorů rovněž nespoléhá jen na jediný typ investic. Aktivně totiž své portfolio diverzifikuje 42 procent lidí.
Obecně jsou investice ztrátové jen pro čtyři procenta Čechů, pro 42 procent Čechů je investování naopak ziskové a daří se jím porážet inflaci, a dalších 37 procent tvrdí, že z něj sice zisk mají, ten ale nedosahuje inflačních hodnot.