Dvě třetiny (67 procent) měřitelného ekonomického přínosu AI pochází ze zavedených velkých firem, které umělou inteligenci začleňují do svých stávajících operací. Nejde přitom o viditelné technologické revoluce, ale o systematické úpravy procesů v bankách, pojišťovnách nebo výrobních podnicích, vyplývá z letošní analýzy PwC.
Podle jednatele společnosti Apertia Tech Davida Strejce se umělá inteligence často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže největší ekonomický přínos dnes podle něj AI nepřináší novým firmám, ale zavedeným korporacím: „Startupy dělají skvělé demo. Korporace dělají reálné výsledky. A to je zásadní rozdíl, o kterém se málo mluví.“
Deutsche Bank v interní analýze odhaduje, že automatizace jediného středně složitého back-office procesu u banky se 3000 zaměstnanci ušetří v průběhu tří let více, než vydělá průměrný AI startup za celou dobu své existence.
Důvodem je podle Strejce velké množství dat, kterými korporace disponují. Léta sbíraná, strukturovaná a oborově specifická data umožňují modelům generovat relevantní výstupy. Startupy je teprve budují. „Setkáváme se s firmami, které mají deset let zákaznických interakcí, faktur, reklamací a výrobních dat. Zlatý důl. A zatím to celé leží v systémech, které si navzájem nerozumí. Jakmile to propojíme a pustíme na to AI, výsledky jsou okamžitě viditelné,“ dodal Strejc.
Přestože mají nejlepší předpoklady pro nasazení AI, bývají velké firmy při adopci opatrnější. Hlavní důvody jsou tři. V první řadě jde o regulaci a compliance. Zejména ve finančním sektoru, zdravotnictví a pojišťovnictví musí každý nový nástroj projít složitým schvalovacím procesem. Dalším zásadním prvkem je organizační setrvačnost a posledním důvodem k opatrnosti je strach z neznámého.
Automatizace pojistných událostí nebo AI asistenti na zákaznických linkách
Zatímco startupy přitahují pozornost médií, většina změn probíhá bez větší publicity. Podle Forbesu 78 % firem z žebříčku Fortune 500 aktivně nasazuje AI alespoň v jedné klíčové oblasti podnikání. Výsledky jsou především provozní. Zkrácení doby zpracování dokumentů o desítky procent, snížení chybovosti u rutinních procesů pod jedno procento nebo výrazné zrychlení zákaznického servisu. Siemens zkrátil čas prediktivní údržby výrobních linek o 30 procent. Allianz automatizoval přes 60 procent likvidace pojistných událostí. ČSOB nasadila AI asistenty do zákaznické péče a snížila průměrnou dobu obsluhy o čtvrtinu.
V příštích třech až pěti letech nebude podle Strejce rozhodovat, kdo o AI mluví nejhlasitěji, ale kdo ji dokáže smysluplně zapojit do svého fungování. Velké firmy mají díky datům, zákazníkům a procesní infrastruktuře silnou výchozí pozici. „Říkám to svým klientům opakovaně: váš největší konkurent není startup, který vznikl loni. Je to firma vaší velikosti, ve vašem oboru, která AI nasadila o rok dříve než vy. Ta vám začne brát zákazníky způsoby, které dnes ještě nevidíte,“ uzavřel Strejc.
Rok 2026 tak podle něj nemusí být rokem dalšího technologického nadšení, ale spíše obdobím, kdy se ukáže, které firmy dokázaly přejít od debat k reálné implementaci, a naopak které transformaci dál odkládají.