Na finančních trzích i ve vědeckých laboratořích po celém světě zavládlo obrovské nadšení. Americká biotechnologická společnost Moderna spolu s farmaceutickým gigantem Merck oznámily výsledky, na které onkologie čekala celá desetiletí.
Jejich nová experimentální vakcína proti nejnebezpečnější formě rakoviny kůže – zhoubnému melanomu – uspěla v rozsáhlé klinické studii. Výsledky jsou natolik přesvědčivé, že akcie Moderny v předobchodní seanci vyletěly o více než 90 % a s sebou vytáhly i další biotechnologické firmy.
Technologie mRNA, kterou většina lidí poznala během pandemie covidu-19, konečně naplno ukazuje svůj původní a největší potenciál – schopnost léčit rakovinu přímo na míru konkrétnímu člověku.
Jak přesně tento lék funguje, proč kolem něj panuje takový rozruch a jak je možné, že dokáže imunitnímu systému ukázat nepřítele, kterého dosud přehlížel? Pojďme si to vysvětlit krok za krokem, bez složité latiny a srozumitelnou řečí.
Úspěch, který mění pravidla hry
Zhoubný melanom je nejagresivnější typ rakoviny kůže. Problémem u pacientů ve vysokém stadiu nemoci bývá to, že i když chirurgové nádor úspěšně vyříznou, v těle mohou zůstat mikroskopické zbytky nebo jednotlivé zbloudilé buňky. Ty se po čase znovu probudí, začnou se dělit a vytvoří metastázy v plicích, játrech či mozku.
Právě na tyto vysoce rizikové pacienty se zaměřila velká studie s názvem INTerpath-001, do níž se zapojilo 1 137 lidí po operaci melanomu. Kombinace vakcíny a imunoterapie výrazně snížila riziko, že se nemoc vrátí nebo že se rozšíří do dalších částí těla.
V lednu společnosti Moderna a Merck oznámily výsledky středně pokročilé studie léčby, která ukázala, že snižuje riziko recidivy nebo úmrtí o 49 % po pěti letech. Firmy už chystají podklady pro schválení úřady a očekávají, že léčba by mohla být dostupná pacientům v roce 2027. Analytici odhadují, že roční tržby za tuto terapii mohou do roku 2035 dosáhnout 3 miliard dolarů.
Lék na míru: Co je mRNA vakcína?
Slovo „vakcína“ máme obvykle spojené s očkováním proti chřipce, spalničkám nebo covidu. Tyto tradiční vakcíny jsou plošné – všichni lidé dostanou do ramene naprosto stejnou látku, která jejich tělo připraví na stejný virus.
Rakovina je ale jiná. Každý nádor v těle každého člověka je naprosto unikátní. Má svou vlastní sadu genetických chyb a mutací. Proto nelze vyrobit jednu univerzální „protirakovinnou vakcínu“, kterou by lékaři vytáhli z lednice a dali každému.
Personalizovaná vakcína se vyrábí přímo na míru:
- Lékaři pacientovi vyoperují nádor a pošlou jeho vzorek do laboratoře.
- Genetici přečtou DNA nádoru a porovnají ji se zdravou tkání pacienta. Tím odhalí přesné mutace, kterými se nádor liší od zdravého těla.
- Počítač vybere až 34 nejvýraznějších mutací (odborně neoantigenů).
- Moderna v laboratoři vytvoří molekulu mRNA, která nese přesný digitální „recept“ na tyto mutace, a pošle hotovou ampulku zpět do nemocnice.
Trvá to jen několik týdnů a pacient dostane lék, který existuje pouze v jediném exempláři na světě – určený výhradně pro něj.
Proč imunita nevidí rakovinu?
Abychom pochopili, proč je tato vakcína tak revoluční, musíme se podívat na to, jak funguje naše přirozená obsluha těla. Imunitní systém je jako armáda nebo policejní sbor se speciálně vycvičenými psy. Neustále patroluje v krvi a tkáních a hledá vetřelce – viry, bakterie nebo cizí parazity.
Problém s rakovinou je v tom, že to není cizí vetřelec zvenčí. Jsou to naše vlastní buňky, které se zbláznily.
Představte si to tak, že zloděj vykradl dům, ale aby ho policie nechytila, oblékl si uniformu hlídače a připevnil si falešnou jmenovku. Policejní psi kolem něj chodí, očichávají ho, ale nechávají ho na pokoji, protože vypadá jako jeden z nich. Rakovinné buňky navíc do svého okolí vylučují chemické látky, které imunitu doslova uspávají.
Vakcína funguje jako pachová konzerva. Lékaři vezmou kousek látky ze zlodějova kabátu (mutaci z nádoru), dají ji do vakcíny a nechají ji očichat imunitním buňkám. V tu chvíli zvířatům dojde: „Pozor, tenhle chlap v uniformě je zloděj!“ Imunitní buňky přepnou do bojového režimu a jdou neomylně po každém, kdo nese tento specifický znak.
Neohrozí vakcína zdravé buňky v těle?
Vakcína zdravé buňky neohrozí díky dvěma pojistkám. Zaprvé, mRNA zůstává v místě vpichu, kde po krátké době zaniká, a imunitní systém se učí cílit pouze na rakovinné buňky. Funguje zde mechanismus zámku a klíče – imunitní buňka má specifický „klíč“ (receptor), který pasuje pouze do „zámku“ (znaku) na rakovinné buňce.
Zajišťuje tak, že zdravé buňky tento zámek nemají, takže je imunita nechá na pokoji a T-lymfocyty rozeznají zmutované nádorové znaky od zdravých buněk. Poplach v místě vpichu zároveň donutí imunitu reagovat na rakovinnou bílkovinu jako na kritickou hrozbu.
Co přesně se stane po injekci do těla?
Očkování nijak nezasahuje do lidské genetiky ani trvale nemění samotnou DNA. Funguje spíše jako dočasný softwarový návod pro imunitní systém. Po aplikaci do svalu vstřebá molekuly mRNA pouze malé množství buněk v místě vpichu a přilehlých uzlinách.
Tyto buňky podle dodaných instrukcí vyrobí přesné, ale zcela neškodné kopie proteinových značek typických pro daný nádor a vystaví je na svém povrchu. Tím zafungují jako bezpečný trenažér, na kterém se imunitní buňky naučí přesně rozpoznat hledaného nepřítele, zatímco samotný návod i zúčastněné svalové buňky po splnění úkolu v těle přirozeně a beze stop zaniknou.
Proč se rakovina nevrátí za pět let?
Snad nejúžasnější schopností lidského těla je imunologická paměť. Když imunitní systém vyhraje bitvu, většina bojových buněk přirozeně odumře, aby tělo zbytečně nevyčerpávaly. Malá část z nich se ale promění v paměťové buňky.
Tyto buňky mají v sobě desítky let uložený přesný klíč k dané rakovině. Pokud se za pět, osm nebo deset let pokusí v těle vyrůst nová mikroskopická metastáza se stejnou mutací, paměťová buňka do ní zapadne. Už nepotřebuje žádné zdlouhavé učení ani novou injekci – během několika hodin spustí poplach, namnoží armádu a zlikviduje hrozbu dřív, než stihne vzniknout viditelný nádor.
Co z toho plyne pro budoucnost medicíny?
Úspěch Moderny a Mercku je přelomový nejen pro pacienty s melanomem. Je to důkaz, že princip personalizované mRNA vakcíny reálně funguje v praxi a zachraňuje životy.
Tento koncept lze totiž aplikovat na celou řadu dalších onkologických onemocnění – v současnosti už probíhají klinické testy na rakovinu plic, slinivky nebo močového měchýře. Medicína se tak posouvá z éry chemoterapií do éry vysoce přesné, inteligentní léčby, která učí naše vlastní tělo vyhrát boj nad tou nejzákeřnější nemocí.
autor: Jakub Škopek, ECONET
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. ECONET je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.
Upozornění: Tento článek má výhradně informativní charakter a nepředstavuje investiční doporučení ani nabídku k nákupu nebo prodeji cenných papírů. Uvedené informace, analýzy a finanční údaje slouží pouze k obecnému přehledu o situaci v biotechnologickém sektoru. Před jakýmkoliv investičním rozhodnutím se poraďte s licencovaným finančním poradcem. Autor ani vydavatel nenesou odpovědnost za případné ztráty vzniklé na základě informací obsažených v tomto článku.