Průměrná útrata zaměstnanců za polední menu letos stoupla o 3,1 procenta na 200 korun a 70 haléřů. Poprvé tak překročila hranici 200 korun. Více než dvě stovky lidé platí v Praze, Brně, Plzni, Českých Budějovicích a Liberci. Nejlevnější obědy jsou stále ve Zlíně a v Olomouci, jak vyplývá z Edenred Restaurant Indexu.
V Brně, Českých Budějovicích, Plzni a Liberci se ceny za oběd drží kolem 206 až 214 korun, Praha pak odskakuje s 226 Kč za menu. Podle dat Edenred by „magickou“ hranici dvou set korun mohly brzo překročit také Pardubice (aktuálně 196,80 Kč za oběd) a Ostrava (198,80 Kč). Nejlevněji se aktuálně obědvá ve Zlíně (177,80 Kč) a v Olomouci (179,30 Kč).
„Po celé republice pozorujeme v prvním kvartálu letošního roku pokračování růstu cen, a to v průměru zhruba o korunu měsíčně. Jedná se o poměrně zásadní změnu trendu oproti minulým obdobím, kdy jsme v řadě krajů namísto trvalého růstu pozorovali spíše kolísání cen – na některých místech pak dokonce průběžně klesaly. Za polední menu si ale dnes alespoň o pár haléřů měsíčně připlácí takřka každý Čech,“ říká ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred Aneta Martišková.
V porovnání s dubnem loňského roku platí Češi za obědy v průměru o 6 korun více. To znamená 3,1 procentní meziroční nárůst. Ceny poledního stravování tak i nadále stoupají rychleji než inflace, která v březnu činila podle dat České národní banky jen 1,9 procenta. V roce 2025 činila průměrná roční inflace 2,5 procenta. Nepoměr růstu přitom platí pro všechny kraje – nejpomaleji se ceny zvedají v Českých Budějovicích, a to o 2 procenta, nejrychleji naopak v Olomouci, a to až o 4,8 procenta.
Hlavní roli ve spotřebitelském rozhodování sehrává cena. Podle slev a výprodejů plánuje své jídelníčky do určité míry minimálně 70 procent strávníků. Až 22 procent z nich tak činí zřídka, 24 procent občas a dalších 24 procent vždy nebo téměř vždy. Celkem 54 procent respondentů také uvedlo, že potraviny ve slevách pravidelně nakupuje.
Když čeští zaměstnanci přemýšlejí nad tím, jak využijí svoji obědovou přestávku, obvykle se soustředí na to, jak se naobědvat co nejrychleji a zároveň nejlevněji. Vítězí proto restaurace či kantýny, které jsou v bezprostřední blízkosti jejich pracovního místa, a které zároveň nabízejí zvýhodněné polední nabídky či alespoň výhodný poměr ceny a kvality porcí. Nejčastěji výběr konkrétní restaurace zaměstnanci učiní podle aktuální nabídky ve zvýhodněném menu. To je obvyklou rutinou pro zhruba 47 procent zaměstnanců, kteří v restauracích obědvají.
Oblíbenost rozvozu klesá
Rozvážkové služby zažily největší nárůst během prvních pandemických let, ale jejich popularita s jejich koncem výrazně poklesla. Podle dat z průzkumu stravovacích návyků Barometr FOOD, který Edenred na evropské úrovni koordinuje, si jídlo s dovážkou alespoň sporadicky objedná přes 46 procent zákazníků.
Podíl strávníků, kteří tuto možnost volí velmi často, je ale jen 2,4 procenta. Jídlo objednané rozvážkou označilo za svůj nejčastější způsob poledního stravování v práci 8,7 procenta respondentů. V restauraci v okolí zaměstnání jí až 26 procent z nich a jídlo z domova volí 57 procent zaměstnanců.