Zvýšení příjmů očekává v příštím roce 34 procent Čechů, naproti tomu 17 procent se obává zhoršení. Více než polovina Čechů (57 procent) pak předpokládá, že jejich finanční situace na straně příjmů zůstane stejná jako v roce 2025. Optimističtější je především mladší generace a vysokoškoláci, kteří počítají se zvýšením příjmů. Na druhou stranu však 56 procent domácností očekává růst výdajů, zejména kvůli zvýšení cen potravin a energií. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Home Credit.
Optimismus není rozložen napříč generacemi rovnoměrně. O trochu lepší finanční situaci očekává především nejmladší skupina respondentů ve věku 18-26 let (43 procent), lidé s vysokoškolským vzděláním (37 procent) a obyvatelé obcí s více než 100.000 obyvatel (37 procent). Stabilitu bez výraznějších změn předpokládají především lidé ve věku 45-65 let (65 procent).
„Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jasně ukazují, že věk, vzdělání a místo bydliště hrají klíčovou roli v ekonomických vyhlídkách. Optimističtější výhled mají mladí lidé, kteří jsou na začátku kariéry s potenciálem růstu platů. Stejně tak i vysokoškoláci ve velkých městech, jež mají přístup k lépe placeným pozicím a více příležitostem pro kariérní postup. Starší generace častěji čelí nejistotě ohledně zvyšování příjmů a stability zaměstnání,“ říká hlavní analytik Home Creditu Jaroslav Ondrušek.
Nejčastěji Češi počítají se zvýšením příjmů o 1000 až 3000 korun měsíčně (48 procent). Vyšší nárůst 5000 korun a více očekává 18 procent respondentů, zatímco pouze 15 procent předpokládá zvýšení nižší než 1000 korun. Zvýšení měsíčních příjmů do 1000 korun zmiňují častěji obyvatelé Moravy (15 procent), zatímco se zvýšením od 1000 do 2000 korun počítají především osoby s učňovským vzděláním (32 procent), obyvatelé velkých měst (27 procent) a lidé ve věku 45-53 let (26 procent). Růst od 2000 do 3000 korun očekávají častěji osoby z měst s 20.000 – 100.000 obyvateli (28 procent) a na zvýšení od 3000 do 5000 korun pak spoléhají lidé se středoškolským vzděláním (22 procent) a čtyřčlenné domácnosti (20 procent).
Optimismus převládá hlavně u vysokoškoláků
Hlavním důvodem očekávaného zvýšení příjmů je růst platu v současném zaměstnání, získání dalšího zdroje příjmů nebo lepší pracovní pozice. Zvýšení platu nebo mzdy zmiňují častěji osoby s vysokoškolským vzděláním (67 procent) a muži (66 procent). Mezi osobami ve věku 27-35 let pak 14 procent uvádí jako důvod růstu příjmů návrat do práce po rodičovské dovolené.
„Za pozornost stojí, že 17 procent čtyřčlenných domácností počítá se zvýšením příjmů z investic, což ukazuje na rostoucí finanční gramotnost a diverzifikaci zdrojů příjmů českých rodin,“ dodal Ondrušek.
Celkem 56 procent Čechů počítá s tím, že se v roce 2026 výdaje jejich domácnosti zvýší, přičemž 16 procent očekává výrazný nárůst. Naopak se snížením výdajů počítá pouze 5 procent domácností. Se stejnou situací jako letos kalkuluje 40 procent respondentů.
Výrazně vyšší výdaje očekávají častěji lidé s učňovským vzděláním (21 procent). Trochu vyšší výdaje předpokládají především obyvatelé Prahy (47 procent) nebo měst nad 100.000 obyvatel (46 procent) a tříčlenné domácnosti (46 procent).
Většina Čechů čeká, že dostane přidáno mezi tisícovkou a třemi tisíci
Nejčastěji lidé počítají se zvýšením výdajů o 1000 až 3 000 korun měsíčně (48 procent). O více než 5000 korun měsíčně očekává zvýšení výdajů 18 procent respondentů, naopak méně než 1000 korun předpokládá 15 procent dotázaných.
Hlavní příčinou očekávaného zvýšení výdajů domácností je vedle obecného růstu cen především zvýšení cen potravin (60 procent) a cen energií (47 procent). Nejvíce se zdražování potravin obávají lidé ve věku 54-65 let (75 procent) a obyvatelé z menších obcí do 5000 obyvatel (68 procent).
Češi vstupují do roku 2026 s opatrným optimismem, ale zároveň s realistickým pohledem na své finance. Zatímco mladší generace věří v růst příjmů díky kariérnímu postupu, starší ročníky jsou opatrnější a více se obávají rostoucích životních nákladů. Klíčové podle Ondruška bude, jak se vyvine inflace a zda růst mezd dokáže kompenzovat zvyšující se náklady na život.