Většina slibů Donalda Trumpa, která zazněla v průběhu jeho prezidentské kampaně, má potenciál evropskou a potažmo českou ekonomiku spíše poškodit, míní hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Pokud dojde ke zvýšení cel na dovoz do USA, jak Trump sliboval, lze podle analytika XTB Pavla Peterky očekávat omezení zahraničního obchodu. Analytik Portu Lukáš Raška pak dodává, že vítězství Donalda Trumpa může znamenat politiku deregulace amerického průmyslu a protekcionismu vůči zbytku světa.
Názory analytiků na výhru Donalda Trumpa v prezidentských volbách jsou následující:
analytik XTB Pavel Peterka:
„Nelze s jistotou říci, jakým způsobem a na jakém časovém horizontu Donald Trump (ne)naplní své volební sliby. Přeci jen už máme historickou zkušenost s volbami v USA i mimo ně, kdy politické sliby v kampani a následná realita jsou dvě různé a často velmi odlišné věci. Přesto lze očekávat dvě věci. První věcí bude pokračování daňových úlev, které budou do významné míry mířit právě na elity a velké americké firmy, což pomůže jejich výkonu. To se zřejmě podepíše na růstu akciových titulů a podpoře americké ekonomiky, jejíž lepší výkon se tradičně propisuje i do ekonomiky globální.
Tato vlna se pozitivně projeví i v české exportně orientované ekonomice. Problémem daňových úlev je prohloubení fiskálního deficitu veřejných rozpočtů v USA, což oživí debaty o udržitelnosti ročního schodku o 7 % HDP. Vyšší fiskální deficit zároveň posílí proinflační tlaky, což dotlačí Fed ke zpomalení cyklu poklesu úrokových sazeb a uvidíme i napřímení výnosové křivky. Velmi zjednodušeně bude krátkodobé úvěrové financování zlevňovat výrazně pomaleji, a to jak pro domácnosti, tak pro firmy a na delším konci křivky zřejmě naopak zdraží.
Druhou věcí je očekávaná celní politika Donalda Trumpa, který dle jeho slov plánuje vyrovnat propad ve výběru daní navýšením cel. Nechme stranou fakt, že tento plán mu už v minulosti nevyšel a je nereálný. Pokud dojde k zvýšení cel na dovoz do USA, pak lze očekávat omezení zahraničního obchodu. Pokud se na něčem ekonomická obec shodne, pak na tom, že volný zahraniční obchod bez významných překážek vede k posílení ekonomického růstu pro všechny zúčastněné. Vyšší cla jdou proti tomuto přesvědčení. Vyšší cla povedou ke zdražení dovozu a díváme se na další proinflační tlak. Stejným způsobem bude působit i omezení migrace, která při silném výkonu americké ekonomiky povede k nedostatku na trhu práce. Opět se díváme na proinflační tlak. Tyto proinflační tlaky zjednodušeně povedou k delšímu období vyšších úrokových sazeb, což v konečném důsledku bude omezovat výkon americké ekonomiky. Proti sobě tak bude působit pozitivní ekonomický impuls v podobě snížení daní, který bude tlumit spíše negativní impuls v podobě přísnější měnové politiky.
Pro českou exportně orientovanou ekonomiku je to špatná zpráva hned z několika důvodů. Za prvé se cla přímo dotknou českého exportu do USA. Za druhé se cla dotknou i evropských států. Negativní důsledky se pak částečně přenesou i k nám. Však se podívejme na kondici Německa v posledních měsících a její vliv na naši ekonomiku. Za třetí je zde pak riziko odvetných opatření a zvyšování cel i v dalších regionech světa, což by vedlo k dalším deglobalizačním trendům a omezení mezinárodního obchodu, což by mělo negativní vliv na globální ekonomiku. Přes to všechno lze v dalších letech očekávat ekonomický růst globální ekonomiky, USA, Evropy a České republiky. Otázkou je, jak svižný tento růst bude.
Vítězství Trumpa doprovází i výhra republikánů ve Sněmovně reprezentantů a Senátu. Prosazování různých politik tak bude mít budoucí prezident snazší. Na jednu stranu může být administrace bez silné opozice efektivnější a rychlejší. Chybět však může určitá protiváha, která by mohla bránit výstřelkům budoucího prezidenta, což mírně zvyšuje nejistotu na trzích.“
hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil:
„Většina slibů Donalda Trumpa, která zazněla v průběhu jeho prezidentské kampaně, má potenciál evropskou a potažmo českou ekonomiku spíše poškodit. Tím hlavním je protekcionistická obchodní politika uvalování dovozních cel. Cla obecně patří k destruktivním ekonomickým nástrojům, které sice mohou přinést úlevu konkrétním sektorům v dotyčné zemi, ovšem děje se tak za cenu poklesu blahobytu zbytku její populace a také okolního světa. Obvykle pak nová cla bývají následována recipročními opatřením protistrany – v tomto případě tedy Evropy či Číny – což celý problém násobí. Evropě by se pochopitelně nehodilo ani oslabení důvěryhodnosti Severoatlantické aliance, jelikož by kromě tlaku na ekonomicky neproduktivní, nicméně nutné, investice do zbrojení přineslo i zvýšenou nejistotu a rizikovost. Trumpova ambice ulevit americkým firmám s ohledem na regulatorní a daňové prostředí pak může mít za následek pokles relativní konkurenceschopnosti firem evropských.
Na straně benefitů se nabízí snad jen potenciální globální zlevnění fosilních zdrojů energií, jejichž produkci bude Trumpova administrativa příznivěji nakloněna.
Celkově se výsledkem amerických voleb evropská i česká ekonomická perspektiva zhoršila, což ostatně zcela jasně očekává i finanční trh, který zareagoval tlakem na oslabení evropských měn. Pochopitelně existuje možnost, že se výsledná reálná Trumpova politika bude od předvolební rétoriky lišit, nicméně v tuto chvíli nelze odhadovat, do jaké míry.“
analytik Portu Lukáš Raška:
„Vítězství Donalda Trumpa může znamenat politiku deregulace amerického průmyslu a protekcionismu vůči zbytku světa. To na českou ekonomiku může mít několik dopadů. Jedním z nich je slabší a volatilnější koruna, což je způsobeno zvýšeným rizikem obnovení obchodních válek. To se primárně týká především USA a Číny, významný vliv to má ale i na evropský export, jehož je český průmysl důležitou součástí. Protekcionismus může přinést nestabilitu do globálních dodavatelských řetězců, což by mohlo oslabit český exportní sektor, zejména automobilový průmysl. A v Česku velmi silný automobilový průmysl by tak mohl trpět což může vést i k vyšší nezaměstnanosti. To dokazuje česká koruna, která v reakci na sčítání hlasů v USA oslabuje oproti dolaru.
Růst vládních výdajů USA je proinflačním faktorem. Inflace by se tak v USA mohla zvýšit. V globálně provázané ekonomice se inflace může jednoduše přelévat i do dalších zemí světa, včetně Česka. S vysokou inflací má ČNB ze zákona danou povinnost bojovat a jedním z nástrojů je i výše úrokových sazeb. Pro ČR by to znamenalo, že úrokové sazby by mohly zůstat vyšší déle, což by prodražovalo financování a hypotéky.
Protekcionismus tak může ovlivnit i ekonomický růst Česka. Ztráta obchodních příležitostí a dražší úvěrové financování znamenají nižší investice a snížení konkurenceschopnosti českých firem. Výhled pro růst Česka by se proto mohl negativně přepsat, protože by čelil většímu riziku externích šoků a snížené zahraniční poptávce, což by bránilo rychlému oživení ekonomiky.“