Za poklesem akcií polostátní společnosti ČEZ, jejichž cena dnes propadla nejvíce za několik let, mohou být komentáře členů české vlády, kteří potvrdili ochotu firmu zestátnit. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Nedá se podle nich vyloučit vliv ani blížícího se příchodu akcií Czechoslovak Group na burzu v Amsterodamu. Akcie ČEZ dnes po 15:00 ztrácely téměř 12 procent, a to po pondělním poklesu o 4,3 procenta.
Spouštěčem propadu byl report společnosti Morgan Stanley, která vydala doporučení na zredukování akcií v portfoliu s cílovou cenou 880 Kč, řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. V době vydání reportu byla cena akcií ČEZ na pražské burze 1280 Kč. Reakce trhu na komentáře ministrů se podle něj může zdát paradoxní vzhledem k tomu, že investoři dříve tlačili ceny akcií vzhůru s vidinou odkoupení akcií státem od investorů.
Za poklesem akcií může stát podle makléře Wood & Company Vladimíra Vávry několik faktorů. Předně ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) o víkendu potvrdil plán vlády ke zestátnění společnosti. Zmínil také, že celý proces může trvat 18 až 24 měsíců.
„To možná část investorů, především těch spekulativních, znervóznělo. Pokud vláda chtěla započít s procesem již v tomto roce, jednotlivé kroky by musely být předmětem hlasování na červnové valné hromadě,“ upozornil. Investoři si informace mohli vyložit tak, že v letošním roce nebude vyplacena dividenda, doplnil makléř Fio banky Pavel Hadroušek.
Dalším faktorem může být podle Vávry úpis akcií Czechoslovak Group. Ten se sice uskuteční na burze v Amsterodamu, ale je možné, že část regionálních investorů si na případnou účast v procesu uvolňuje prostor prodejem nejlikvidnější české emise.
Cverna uvedl, že tržní kapitalizace ČEZ dnes klesla o 12 procent na 611 miliard korun. Mohla by ji tak v pozici české firmy s největší tržní kapitalizací nahradit právě Czechoslovak Group, jež podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy v rámci chystaného pátečního primárního úpisu akcií cílí na tržní kapitalizaci zhruba 610 miliard Kč.
Akcie ČEZ zaznamenaly dnes největší propad od konce června 2023, kdy se ale poprvé obchodovaly bez nároku na rekordní dividendu, připomněl Kovanda. Za mimořádným propadem podle něj nelze hledat jen nepříznivé pondělní hodnocení banky Morgan Stanley nebo obecně negativní naladění trhů vůči evropským akciím kvůli hrozbě nového kola obchodní války Evropy s USA.
Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal stoprocentním majitelem. Současná vláda tvořená hnutím ANO, SPD a Motoristy ve svém programovém prohlášení uvádí, že udělá kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ.
„Nebudeme to oddalovat, máme určitý připravený scénář, jak budeme pokračovat,“ řekl v neděli Havlíček. Proces bude podle něj zahájen v příštích měsících. „Je to proces na rok a půl až dva. Hlavní práce se neodehraje v roce 2026, ale to neznamená, že se nezahájí konkrétní přípravné kroky,“ doplnil. O konkrétních krocích bude vláda podle Havlíčka informovat později. Detaily nechce zveřejňovat proto, že by takové informace mohly ovlivnit cenu akcií na burze a vést ke spekulacím.