Během prosince a ledna letošní zimní sezóny se na českých horách bezhotovostně protočilo více než půl miliardy korun. Útraty zimních turistů v Česku se v horizontu tří let zvýšily o 20 procent na 570 milionů. Vyplývá to z dat společnosti Global Payments.
Podle Global Payments se bezhotovostní platby se staly běžným standardem napříč horskými regiony a pro podnikatele v cestovním ruchu už nepředstavují výhodu, ale nutnost. Podobný vývoj je patrný i v alpských a tatranských regionech střední Evropy, což potvrzuje, že nejde o lokální výkyv, ale o dlouhodobý trend.
V posledních třech letech vzrostl počet transakcí o 38 procent a celkový objem o pětinu napříč většinou sledovaných středisek. „Dvacetiprocentní nárůst útrat za poslední tři roky ukazuje, že si lyžaři bezhotovostní placení skutečně oblíbili. Chytrý telefon, a i při sportu především chytré hodinky, má dnes téměř každý a zaplatit s ním je podstatně jednodušší než nosit hotovost,“ říká generální ředitel Global Payments Tomáš Furinda.
Bezhotovostní platby se staly běžnou volbou nejen při velkých platbách, ale i při menších útratách, například za občerstvení, služby na svahu nebo drobné nákupy v okolí středisek. Tím podtrhují ekonomický význam horské turistiky pro regiony i místní podnikatele. Zároveň se průměrná hodnota jedné platby mírně posunula k nižším částkám z 1032 na 953 korun. To ukazuje, že lidé bezkontaktní platby využívají pro stále menší částky, a zatímco dříve byla možnost platby kartou v horských oblastech spíše doplňkem, dnes ji považují za samozřejmost.
Kde se točí nejvíc peněz? V Krkonoších a na Klínovci
Platební chování se výrazně liší podle velikosti a charakteru střediska. Mezi největší platební uzly patří především Černá Hora a Pec pod Sněžkou, Klínovec a Špindlerův Mlýn, které dohromady generují desítky milionů korun během dvou zimních měsíců. Nejsilnějším bezhotovostním střediskem je SkiResort Černá hora – Pec s objemem okolo 90 milionů korun a téměř 110 tisíc transakcí, přičemž průměrná platba se zde pohybuje kolem 770 korun. Města Klínovec a Špindlerův Mlýn se pak pohybují v podobném řádu, a to mezi 35 a 42 miliony korun, s desítkami tisíc transakcí a průměrnou útratou v rozmezí 1200 až 1350 korun.
Naopak kompaktnější a lokální areály sice generují nižší celkové objemy, ale často vykazují vyšší průměrné útraty. Typickým příkladem jsou Kouty nad Desnou nebo Plešivec – Abertamy, kde se průměrná hodnota jedné platby pohybuje kolem 2300 korun, přestože celkový objem zůstává v řádu milionů. Dolní Morava pak představuje jiný model – průměrná útrata zde dosahuje zhruba 460 korun, což odpovídá častým menším platbám.
Z hlediska struktury plateb se největší část tržeb soustřeďuje v oblastech s nejširší nabídkou doprovodných služeb. Právě SkiResort Černá hora – Pec, Špindlerův Mlýn a Klínovec kombinují vysoký objem plateb s velkým počtem menších transakcí, což odpovídá častým útratám v gastronomii, horských barech, kavárnách, půjčovnách vybavení a lyžařských školách.
Naopak v areálech, kde hraje větší roli ubytování a komplexní balíčky služeb, je patrná vyšší průměrná hodnota jedné platby – typicky v Koutech nad Desnou, na Plešivci nebo v části regionů kolem Dolní Moravy. Data tak jasně ukazují, že ekonomika horských středisek nestojí pouze na skipasech, ale na široké síti služeb, kde se bezhotovostní platby staly přirozenou součástí každého kontaktu se zákazníkem.
Data Global Payments ze zimních středisek v Česku, na Slovensku a v Rakousku ukazují, že platební chování zimních turistů má v regionu podobnou dynamiku, liší se však v absolutních objemech i průměrné výši útrat. Zatímco v Česku se během prosince a ledna letošní sezóny ve sledovaných horských regionech přes terminály Global Payments protočilo 576 milionů korun, na Slovensku přibližně 356 milionů korun. V Rakousku se jedná o hodnotu přibližně 977 milionů korun i přes to, že byl prosinec v alpských oblastech na sníh poměrně chudý.