Aktuální průzkum agentury STEM/MARK, který zadala společnost Home Credit, odhalil zajímavé rozdíly a podobnosti v přístupu českých a slovenských rodičů k finančnímu vzdělávání dětí. Kapesné dávají dětem pravidelně spíše Češi a o rodinných financích se s dětmi baví většina rodičů v obou zemích. Věk, kdy děti začínají dostávat kapesné, je v obou zemích podobný. Rodiče v Česku i na Slovensku také zvažují pořízení platebních karet pro děti v mladším věku.
Jedním z nejvýraznějších rozdílů je přístup ke kapesnému. V České republice dává svým dětem kapesné celých 75 procent rodičů, zatímco na Slovensku je to jen 66 procent. Zajímavé je i rozložení pravidelnosti. V Česku dává 44 procent rodičů kapesné pravidelně a 31 procent nepravidelně. Na Slovensku je poměr téměř opačný – 27 procent dává kapesné pravidelně a 39 procent nepravidelně. V obou zemích se rodiče shodují na tom, že ideální věk pro začátek dávání kapesného je mezi osmým a desátým rokem života dítěte.
„Pravidelné kapesné může dětem pomoci k finanční gramotnosti. Děti se učí sledovat své výdaje a hospodařit s omezeným množstvím peněz,“ komentuje výsledky Jaroslav Ondrušek, finanční analytik společnosti Home Credit. Jak čeští, tak slovenští rodiče si uvědomují důležitost finanční gramotnosti. Přibližně 80 procent rodičů v obou zemích uvádí, že s dětmi otevřeně hovoří o příjmech a výdajích domácnosti.
„Je to velmi dobrá zpráva, že rodiče berou finanční vzdělávání vážně,“ říká Ondrušek. „Otevřená komunikace o penězích může dětem pomoci vybudovat zdravý vztah k financím v budoucnosti,“ dodává. Mnoho rodičů začíná s těmito rozhovory již na prvním stupni základní školy. V České republice zahajuje tyto diskuse 54 procent rodičů s dětmi mezi 6 a 10 lety, na Slovensku je to dokonce 59 procent.
Pokud jde o to, kolik mají děti v peněženkách, tak výše ročního kapesného je rovnoměrně rozložena od 500 až do 10 tisíc korun. Samozřejmě se do této částky promítá věk dítěte, nejvíce se v odpovědích opakovaly částky od dvou do tří tisíc ročně (13 procent). Slovenští rodiče dávají častěji kapesné jen tehdy, pokud je to potřeba. Největší část rodičů pak dětem dává kapesné ve výši od 40 do 120 eur ročně, až 280–400 eur ročně dostane 11 procent dětí.
Průzkum se zaměřil i na to, kdy rodiče pořizují svým dětem první platební kartu. Trend je v obou zemích podobný – rodiče začínají uvažovat o platební kartě pro své děti častěji už v nižším věku dítěte. „Platební karta může být skvělým nástrojem pro učení odpovědnosti,“ vysvětluje Jaroslav Ondrušek.
Zajímavé rozdíly se objevily i v oblasti výdajů na vzdělání. Blíží se začátek školního roku a 59 procent rodičů dětí ve školním věku má podle průzkumu jen malou nebo žádnou představu, kolik bude v září platit za školní pomůcky. Průměrně odhadují, že to bude stát za všechny děti 4200 korun. Pro zaplacení tohoto nákladu většině postačí příjem z výplaty, ale 38 procent si buď peníze na tyto výdaje odloží nebo využije už nashromážděné úspory.
Průzkum byl realizován v České i Slovenské republice na přelomu května a června 2024 agenturou STEM/MARK na reprezentativním vzorku 510 lidí ve věku 18-64 let.