Americká centrální banka ponechala podle očekávání sazby beze změny. Jde o páté zasedání v řadě, kdy byly úrokové sazby udrženy v pásmu 4,25 až 4,5 procenta. Na dnešním zasedání Fedu nebylo podle analytika XTB Tomáše Cverny moc prostoru pro překvapení. Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí posílila nad očekávání, a Spojené státy se tak vyhnuly recesi.
Doprovodný komentář Fedu ovšem zmiňuje zpomalení ekonomické aktivity v první polovině letošního roku. Předchozí vyjádření, tedy to z červnového zasedání, přitom podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky ještě pracovalo se solidním tempem růstu. “Vidíme tedy, že centrální banka pracuje se scénářem mírně oslabující ekonomiky,” dodává Berka.
Trh práce je podle něj ve slušné kondici, jak dokládá stále nízká míra nezaměstnanosti. Inflace zůstává zvýšená, přičemž proinflační rizika spojená s dopady celní politiky přetrvávají. Postupně sílící vliv cel na ceny zboží ukázala červnová data o inflaci. Nárůst cen zboží byl však kompenzován dezinflací v sektoru služeb, takže se celkový výsledek spotřebitelské inflace nijak výrazně nelišil od tržního konsenzu.
Čerstvá data amerického ministerstva obchodu odhalila, že se tamní HDP ve druhém kvartálu zvýšil o tři procenta. Ekonomický růst tak předčil očekávání analytiků. Ti v anketě agentury Reuters počítali s průměrným růstem ve výši 2,4 procenta. Během prvních tří měsíců roku se americká ekonomika propadla o 0,5 procenta.
“Ekonomický výkon táhla spotřeba domácností, ale také silnější čistý export. Ve druhém čtvrtletí se firmy nepředzásobovaly tak jako v tom prvním. Výzvou pro americké spotřebitele nicméně budou Trumpova cla. Hrozba vyšší inflace v USA vlivem cel přetrvává, což by mělo i nadále udržovat opatrný přístup Fedu,” uvádí Tomáš Cverna z XTB.
Dnešní rozhodnutí o stabilitě sazeb však nebylo jednomyslné. Jak připomíná Jan Berka, dva z centrálních bankéřů, konkrétně člen Rady guvernérů Christopher Waller a Michelle Bowmanová, hlasovali pro snížení sazeb o čtvrt procentního bodu.
“Z Wallerových předchozích vyjádření vyplývá, že prosazuje preventivní snížení úroků, které by mělo zmírnit riziko příliš rychlého ochlazení trhu práce. Inflační dopady cel považuje za dočasné a domnívá se, že by neměly zásadně ovlivnit dosud relativně pevně ukotvená inflační očekávání. Z komentářů Bowmanové víme, že smýšlí podobně jako Waller,” vysvětluje analytik Portu.
Kdy tedy půjdou sazby dolů?
Situace, kdy dva centrální bankéři hlasovali proti většině, se dnes podle Jana Berky odehrála poprvé od roku 1993. Šlo však o očekávaný scénář, proto po rozhodnutí nedošlo k výraznějším výkyvům na trzích.
“Stále předpokládáme, že v letošním roce může dojít k jednomu až dvěma snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Silná data o inflaci a trhu práce však pravděpodobný termín tohoto kroku odsouvají spíše do čtvrtého čtvrtletí,” dodává Jan Berka.
Trh aktuálně přisuzuje bezmála 60procentní pravděpodobnost tomu, že ke snížení sazeb dojde už v září. K tomu by ale dle Berky bylo zapotřebí příznivých dat – konkrétně zpomalující inflace a slabší výkonu trhu práce. Do září budou zveřejněny ještě dva klíčové reporty z těchto oblastí. Zatím však není jisté, zda naplní podmínky potřebné pro úpravu sazeb.
Vyloučit tak podle analytika Portu nelze ani scénář, kdy Fed sníží sazby až v prosinci, a to rovnou o půl procentního bodu. Takový krok by však mohl být vnímán jako známka toho, že centrální banka „zaspala“ a nyní se snaží tento výpadek dohnat výraznější úpravou.
Hlavní fáze snižování sazeb v rámci tohoto úrokového cyklu by měla přijít až v příštím roce. “Pokud by se do konce letošního roku dostavila výraznější slabost na trhu práce – například nárůst nezaměstnanosti či citelný pokles tvorby nově vytvořených pracovních míst – trh by přecenil svůj výhled,” doplňuje Jan Berka.
Guvernér Fedu Jerome Powell čelí trvající kritice ze strany prezidenta Donalda Trumpa. “Trump si je očividně vědom toho, že jeho pravomoci mu nedovolují šéfa centrální banky odvolat. V kritice však bude pokračovat. Nadále bude vyvíjet tlak na Fed, aby snížil sazby – navzdory tomu, že aktuální ekonomická data takový krok nepodporují,” říká analytik Portu Jan Berka.
Podle něj je možné, že ve druhé polovině roku Trump představí svého kandidáta na nového guvernéra. Ten by Powella nahradil po skončení jeho mandátu v květnu 2026. Tím by mohla vzniknout zajímavá situace tzv. „stínového vedení“ Fedu. Otázkou zůstává, jak na tuto situaci zareagují trhy