Minulou středu ohlásil Intel dohodu s administrativou USA. Americká vláda koupí 433,3 milionů akcií za sníženou cenu 20,47 dolaru za kus. Půjde tak o investici v celkové výši 8,9 miliardy dolarů představující 9,9% podíl v této společnosti.
Investice bude financována z dosud nevyplacených prostředků v rámci CHIPS Act (5,7 mld. USD, jedná se o program na podporu amerického polovodičového průmyslu z roku 2022) a programu Secure Enclave (3,2 mld. USD, obdobný program americké vlády s cílem vytvářet domácí dodavatelské řetězce pro čipy s armádním a zpravodajským využitím).
Včetně již v minulosti vyplacených 2,2 mld. dolarů z grantů zmíněného programu CHIPS Act tím vzniká celková vládní investice do Intelu v hodnotě 11,1 mld. USD. Vláda v souvislosti s počtem získaných hlasů deklarovala pasivní vlastnictví podílu ve společnosti bez zájmu o místa v představenstvu a z pozice akcionáře plánuje hlasovat v souladu s postoji představenstva.
Trh započítával šanci na tuto investici ještě před jejím oficiálním potvrzením. Za období od začátku srpna do pondělí 25. srpna narostla cena akcie Intelu o 27,1 % (z 19,31 USD na 24,55 USD). Maximum je patrné na intradenních datech k 19. srpnu (26,53 USD za akcii), přičemž se zde kromě diskutované investice promítla také soukromá investice japonské skupiny SoftBank. Ta do Intelu investovala celkem 2 mld. dolarů. Není tak na místě přisuzovat vzestup ceny akcií výhradně jednomu faktoru.
Ekonomické a strategické argumenty k dohodě jsou dvojí. Na straně pro stojí izolacionistický argument, že stát zajišťuje kapitál pro návrat strategicky významné výroby na domácí půdu a stabilizuje domácí dodavatelské řetězce v kritické oblasti polovodičů. Na druhé straně vzniká v této situaci politické a reputační riziko do budoucna.
Společnost sama ve svých výhledových poznámkách upozorňuje na možné negativní reakce investorů, zákazníků a zahraničních obchodních partnerů. Rovněž analytici v tomto kontextu debatují, zda jde o kroky připomínající částečné znárodňování soukromé firmy, nebo spíše o cílený strategický zásah. Z mého pohledu může jít o promyšlené opatření, pokud zůstane vzácnou výjimkou zaměřenou na stěžejní oblast americké ekonomiky.
Precedens pro další kapitálové investice státu?
Politická stránka má na tomto místě ještě další rozměr. Poradce Bílého domu Kevin Hassett zmínil, že tato transakce může tvořit precedens pro další kapitálové investice státu do obchodovaných společností a uvedl úvahy o vytvoření formy státního fondu pro realizaci obdobných investic i v jiných sektorech. To samozřejmě může ovlivnit sentiment investorů k americkému akciovému trhu a nastoluje otázku předvídatelnosti takových opatření do budoucna.
Pro investory znamená dohodnutá investice vyjasnění dalšího vývoje Intelu se současnou výzvou, jak přistupovat k aktivnější roli americké administrativy vůči klíčovým firmám domácího trhu. Okamžitá likvidita a kapitál pro společnost je spojen se zvýšením politické kontroly a možností vlády ovlivňovat dění na soukromém kapitálovém trhu. Zmíněný závěr může vést investory k přehodnocení ocenění firem ve strategických odvětvích s velkou expozicí na geopolitické dění (např. nerostné suroviny nebo zbrojní průmysl).
I když tedy veřejná investice dává Intelu kapitál pro další růstový potenciál v klíčovém odvětví (Intel v současné době čelí výrazné konkurenci ze strany zejména společnosti TSMC, oproti které zaostává právě v technologické oblasti), systémové rozšíření takových kroků by pravděpodobně zvýšilo politické riziko pro takové akciové tituly a tím i jejich rizikové prémie na trzích. Politické riziko tak bude v každém případě záviset na tom, zda vláda zůstane v zainvestovaných společnostech pasivním hráčem nebo bude mít ambice se do jejího fungování zapojit ve větší míře.
autor: Matěj Horák, Econet
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. Econet je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.