Nvidia ovládá trh s čipy pro umělou inteligenci tak pevně, že ji analytici přirovnávají k monopolu. Přesto se letos na burzu odvážil startup, který ji chce ohrozit na jejím vlastním hřišti. Cerebras Systems 14. května vstoupil na Nasdaq, vybral 5,55 miliardy dolarů a jeho akcie první den posílily o 68 procent. Za tímto číslem se ale skrývá technologická sázka, která nemá v historii čipového průmyslu precedent.
Anatomie čipu velikosti talíře
Cerebras postavil svůj byznys na myšlence, která se na první pohled zdá primitivní: místo aby z křemíkového plátku vyřezal stovky malých čipů, nechal celý plát jako jeden jediný celek. Výsledkem je takzvaný Wafer Scale Engine (WSE), čip fyzicky připomínající talíř, který je řádově větší než cokoliv, co firmy Nvidia nebo AMD kdy vyrobily.
Proč na tom záleží? Standardní přístup Nvidie spočívá v tom, že stovky samostatných GPU propojuje vysokorychlostními spoji. Právě tato mezičipová komunikace je největší brzdou při zpracování velkých jazykových modelů. Cerebras tento problém jednoduše obchází tím, že data nikdy neopustí jeden kus křemíku.
Výhoda se projevuje nejvýrazněji při takzvané inferenci, tedy momentu, kdy AI model odpovídá na váš dotaz. Cerebras se v této disciplíně řadí mezi nejrychlejší poskytovatele na světě, výrazně před srovnatelnými cloudovými řešeními postavenými na GPU. Čím rychlejší inference, tím nižší náklady na provoz modelu v reálném čase, což je pro zákazníky jako OpenAI klíčový parametr. Pro srovnání zásadních parametrů Nvidia B200 GPU čipů a Cerebras WSE-3 čipů nám poslouží přiložený graf.

Nevýhody jsou ale stejně reálné jako přednosti. Každý uzel stojí až 3 miliony dolarů a odebírá enormní množství energie. Cerebras tak předem diskvalifikuje sám sebe pro většinu firem a jasně říká, pro koho je určen: největší hráče v AI průmyslu, kteří potřebují inferenci v masovém měřítku.
Cesta z popela podruhé
Cerebras poprvé podal žádost o vstup na burzu v září 2024. IPO ale brzy narazilo na zásadní problém. Největším zákazníkem i investorem firmy byl tehdy abudhábský konglomerát Group 42, zkráceně G42, který tvořil přes 85 procent veškerých tržeb. A právě tato závislost spustila prověrku amerického regulátora CFIUS.
CFIUS, tedy Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech, dohlíží na situace, kdy zahraniční kapitál míří do amerických firem pracujících s citlivými technologiemi. Regulátoři se obávali, že technologie wafer scale by mohla být přes G42 a jeho historické obchodní vazby přenesena do Číny. V době, kdy Washington exportní kontroly na AI čipy soustavně zpřísňuje a čínský přístup k nejpokročilejším polovodičům považuje za bezpečnostní riziko, šlo o scénář, který CFIUS prověřuje nejpečlivěji. IPO bylo odloženo na neurčito.
G42 nakonec souhlasil s odprodejem svých čínských investic a podepsal strategické partnerství s Microsoftem. Cerebras zároveň přestrukturoval podíl G42 na nehlasující akcie. Cesta zpět na burzu se otevřela, jenže problém zákaznické koncentrace zůstával. Firma závislá z 85 procent na jediném odběrateli ze Středního východu není pro burzu atraktivní příběh, bez ohledu na to, jak dobrý čip vyrábí.
Druhý pokus přišel v dubnu 2026 a tentokrát s jiným scénářem. Cerebras přišel s téměř dvojnásobnými tržbami, meziročním růstem 76 procent a poprvé vykázal čistý zisk. Klíčový byl zejména příchod dvou nových zákazníků. OpenAI podepsala kontrakt v hodnotě přes 20 miliard dolarů a Amazon Web Services se zavázal nasadit čipy Cerebras přímo ve svých datových centrech. Příběh „firma závislá na Abu Dhabi“ se proměnil v „firma, které věří OpenAI a Amazon“. To byl rozdíl, který trh potřeboval slyšet.
Kniha objednávek byla přeplněna dvacetinásobně. Upisovatelé v čele s Morgan Stanley a Citigroup postupně zvedali cenové pásmo, až IPO nakonec ocenili na 185 dolarů za akcii. Firma vybrala 5,55 miliardy dolarů v největším technologickém IPO od vstupu Uberu na burzu v roce 2019.
A tady přichází detail, který mnoho investorů překvapí. Cena 185 dolarů nebyla dostupná pro každého. Za tuto cenu dostali alokaci výhradně institucionální investoři v rámci primární nabídky. Retailový investor mohl koupit až ve chvíli, kdy se akcie začala obchodovat na Nasdaqu. První obchod ale neproběhl v 15:30 jako u běžných titulů, ale až těsně před 19:00 středoevropského času, protože specialista na Nasdaqu musel spárovat obří převis poptávky. Otevírací cena byla 350 dolarů, tedy o 89 procent nad IPO cenou, a v průběhu dne akcie vyšplhala až na 385 dolarů. Cesta Cerebras na burzu je znázorněna na časové ose níže.

Ti, kteří se nechali strhnout intradenním maximem, končili den s mínusem téměř 20 procent. Akcie totiž postupně klesala a uzavřela na 310 dolarech, tedy 68 procent nad IPO cenou, ale výrazně pod podvečerním maximem. Vývoj ceny akcie Cerebras v první obchodovací den je znázorněn na grafu.

Sázka na jednoho koně
Cerebras vstoupil na burzu s příběhem, který trh chtěl slyšet. Alternativa k Nvidii, zákazníci jako OpenAI a Amazon, technologie bez precedentu. Jenže pod povrchem leží čísla, která střízlivého investora nutí k opatrnosti.
V roce 2025 pocházelo 86 procent veškerých tržeb Cerebras od dvou zákazníků, přičemž oba jsou napojeni na Abu Dhabi. Mohamed bin Zayed University of Artificial Intelligence tvořila 62 procent tržeb, G42 dalších 24 procent. Firma sice problém zákaznické koncentrace formálně vyřešila příchodem OpenAI a AWS, ale ve skutečnosti ho pouze přesunula. G42 byl pouze nahrazen OpenAI.

Nvidia mezitím nezahálí. V prosinci 2025 převzala za 20 miliard dolarů aktiva startupu Groq, jehož čipy se architekturou Cerebras přibližují nejvíce ze všech konkurentů. Zároveň disponuje vývojářským ekosystémem CUDA, který má za sebou více než dekádu integrace do všech hlavních AI frameworků. Přejít od Nvidie ke Cerebras není jen rozhodnutí o hardwaru, ale o celé infrastruktuře a lidech, kteří ji spravují.
K tomu přidejte valuaci, jež přesahuje stonásobek ročních tržeb. Přestože firma vykázala účetní zisk, provozní ztráta činila 146 milionů dolarů v roce 2025. Zisk vznikl především jednorázovým výnosem 363 milionů dolarů z přecenění forward kontraktu vůči G42.
V nadcházejících kvartálech bude nejdůležitější především to, zda Cerebras dokáže přidat dalšího velkého zákazníka mimo okruh Abu Dhabi, OpenAI a AWS. Bez toho zůstává příběh o technologickém průkopníkovi stále příliš závislý na hrstce vztahů, které mohou kdykoli změnit podmínky. Burza mu zatím dala kredit. Teď musí Cerebras dokázat, že si ho zaslouží.
autor: Jan Josífko, ECONET
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. ECONET je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.