Centrální bankéři, navzdory tomu, že to mnozí z nich nemají příliš v oblibě, jsou svým způsobem ornitologové. Jednou vyšlou do éteru holubici, pak zase jestřába. A z podstaty role dozorčího (nejen) nad cenovou stabilitou se nakonec nejlépe hodí andulka. Umí totiž dobře opakovat. Věřte mi, mám jednu doma.
Andulkování – nebo spíše papouškování – je signálem, že se nic nemění, proto není potřeba měnit rétoriku. A přesně toho jsme se dočkali v případě guvernéra americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Jeho komentář k trhu práce, který je pro Fed stejně zásadní jako cenová stabilita, byl v podstatě kopií toho, co zaznělo v srpnu na symposiu centrálních bankéřů v Jackson Hole.
„Zvláštní rovnováha“ amerického trhu práce je spojena s oslabením poptávky i nabídky. To je to, co od Powella zaznělo na konci srpna a co bylo zopakováno i tento týden. Co to ale znamená?
Míra nezaměstnanosti zůstává relativně nízká, protože na trhu práce je méně lidí. Projevuje se to v nižší míře participace, která odráží nejen stárnutí populace, ale i dopady migrační politiky. Firmy zároveň čelí nejistotě a spotřebitelská poptávka není tak silná jako dříve. Podniky proto necítí potřebu vytvářet nová pracovní místa dřívějším tempem, což je problém zejména pro nově příchozí na trh práce. Jejich podíl na celkově nezaměstnaných je dnes nejvyšší od roku 1988. Pokud bude situace pokračovat, hrozí, že se začne zvyšovat i celková míra nezaměstnanosti. V prognóze to ale nevidíme, dost možná i díky urychlení snižování sazeb v letošním roce.
Další fáze uvolnění trhu práce může souviset s dopady cel. Pokud by cla absorbovaly firmy přes nižší marže, v kombinaci s oslabenou poptávkou by mohlo dojít k propouštění a růstu nezaměstnanosti. Pokud by naopak břemeno cel nesli spotřebitelé vyššími cenami, vyšší inflace by snížila reálný disponibilní důchod, a tím i spotřební poptávku. I tento scénář by nakonec znamenal tlak na propouštění.
Současná situace americké ekonomiky je spojena se zvýšenými inflačními riziky, většina scénářů však končí rizikem vyšší míry nezaměstnanosti. Pokud zůstanou inflační očekávání – zejména ta dlouhodobá – ukotvená, Fed se bude soustředit především na vývoj trhu práce. A to je ve stručnosti přesně to, co jsme tento týden slyšeli od „papouškujícího“ šéfa Fedu, který podle mě svou práci dělá navýsost dobře.
autor: Jan Berka, hlavní ekonom Portu