Česká koruna je po více než třiceti letech své existence považována za měnu rozvojového trhu. Tímto způsobem se na ni dívají obchodníci z Wall Street i z londýnské City. Její dlouhodobý vývoj odpovídá procesu konvergence, tedy přibližování se západním ekonomikám prostřednictvím postupného kurzového posilování. To následovalo zejména po letech udržování fixního kurzu, který byl po měnové krizi z roku 1997 opuštěn. Dlouhodobý trend zpevňování domácí měny však nebyl zcela hladký. V průběhu let se objevila období, kdy kurz koruny oslabil, ať už z důvodu zahraničního nebo domácího dění.
Od vzniku eura koruna proti společné evropské měně posílila o více než 45 procent. Nejslabších úrovní nad 38,00 korunami za euro bylo dosaženo v roce 1999, nejsilnějších pak v roce 2023, kdy se koruna obchodovala za méně než 23,30 za euro. V případě dolaru si koruna od svého vzniku připsala zhodnocení o více než 44 procent. Nejslabších úrovní bylo dosaženo v roce 2000, kdy se kurz dostal nad hranici 42,00 korun za dolar. Nejsilnějších pak v roce 2008, kdy se kurz dostal pod 14,50 za dolar.
Klíčových milníků vývoje kurzu koruny bylo několik. Česká měna si na začátku milénia prošla citelným posílením spojeným s přílivem zahraničního kapitálu. Během velké finanční krize naopak citelně oslabila, což souviselo s její povahou rizikového aktiva. Zásadní událostí, která narušila dlouhodobě probíhající proces konvergence, bylo zavedení kurzového závazku České národní banky, v jehož důsledku se kurz v letech 2013 až 2017 obchodoval nad hranicí 27,00 za euro. V jeho závěru se do koruny nahrnula masivní vlna zahraničního spekulativního kapitálu sázejícího na ukončení závazku a následné zvýšení úrokových sazeb. Část kapitálu po zrušení závazku odplula, ale velká část spekulací se postupně proměnila v investice.
Během pandemie koruna oslabila v důsledku panického výprodeje rizikových aktiv napříč celým světem a snížení úrokových sazeb na nulu. Na přelomu let 2020 a 2021 se trend obrátil, když trh začal sázet na zvýšení sazeb s ohledem na rostoucí inflaci. Situaci však na omezenou dobu zvrátila válka na Ukrajině. Tehdejší prudké oslabení kurzu dokonce vedlo k intervencím ze strany centrální banky, která se obávala proinflačních dopadů slabé koruny. Kurzové dopady války postupně odezněly a dnes se již kurz koruny vyvíjí v souladu s domácí ekonomikou i zahraničními faktory. Doma jde především o vývoj úrokových sazeb, v zahraničí pak o celkový tržní sentiment, aktuálně zejména s ohledem na dění ve Spojených státech a americkou měnovou politiku.
V rámci regionu střední a východní Evropy má koruna velmi dobré postavení. Česká ekonomika je nad očekávání silná a proces snižování sazeb byl zastaven. Politické dění zahraniční investory nijak zásadně neznervózňuje, i když se blíží volby do poslanecké sněmovny. Lze říci, že rizika jsou aktuálně spíše na straně silnější koruny, což ještě více podtrhuje její stabilní pozici ve finančním světě.
autor: Jan Berka, hlavní ekonom Portu