Trumpova daňová politika neplánuje zvyšovat daně pro bohaté, naopak se chystá je dále snižovat. Kandidátka Kamala Harris chce jít opačným směrem – zvýšit daně pro bohaté americké korporace a ulevit průměrným americkým občanům. Otázkou ale zůstává, kdo zaplatí rostoucí deficit americké vlády. Více už v komentáři mladého ekonoma Jana Kubeše z Econetu.
V roce 2017 zavedl Trump v USA balíček daňových úlev, který zahrnoval nižší daň z příjmu a nižší daně pro podniky. Tento balíček však vyprší na konci roku 2025, což zvýší celkové daňové příjmy USA o 452 miliard dolarů.
Konec tohoto balíčku by mohl výrazně poškodit americkou ekonomiku, zejména kvůli negativnímu dopadu na střední třídu a menší podniky. Velkou otázkou tedy zůstává, jak se nová hlava bílého domu s tímto problémem vypořádá a jaké nové daňové balíčky přijme.
Trump a další snižování daní
Co však víme jistě, je fakt, že Trump chce své daňové úlevy zavedené před sedmi lety zachovat, nebo je dokonce dále snižovat. Prodloužení tohoto daňového balíčku by v příštích letech ušetřilo až 4 biliony dolarů. Trump také zvažuje další snížení daní, například zrušení daní z dýšek nebo úlevy pro rodiny s novorozenci. Korporátní daň, kterou během svého minulého období snížil z 35 procent na 21 procent, plánuje dále snížit na hodnoty mezi 20 a 15 procenty.
Kamala Harris také chce většinu Trumpova daňového balíčku ponechat pro domácnosti s ročním příjmem pod 400 000 dolarů, což představuje 98 % Američanů, na které by vypršení balíčku nemělo žádný dopad.
Současná viceprezidentka chce postihnout hlavně ty, kteří se vyhýbají placení daní
Harris hodlá americký deficit pokrýt z kapes bohatých Američanů, kteří se často vyhýbají placení daní. Toho chce dosáhnout například zvýšením daní z kapitálových výnosů, včetně těch nerealizovaných, což je v USA považováno za kontroverzní. Daň z nerealizovaných zisků by však pravděpodobně neprošla americkým Kongresem, protože samotní senátoři často vlastní akcie a nechtěli by přijít o své zisky.
Pro běžného Američana je plán Kamaly Harris přitažlivější. Její zvýšení daní by se týkalo hlavně velkých firem a majetnějších američanů. To, co by však mohlo běžného Američana ovlivnit, jsou Trumpova cla. Trump zvažuje zavedení až 100procentních cel na některé čínské produkty, přičemž pro většinu zemí by se cla pohybovala kolem 10 procent. Tímto krokem chce podpořit lokální podniky a přimět firmy k přesunu výroby zpět do USA.
Takto vysoká cla by však mohla Ameriku poškodit. Její ekonomika je poháněna spotřebiteli a tzv. „consumer spending“ by se po zavedení cel mohl snížit. Navíc by tato cla mohla být pro už dnes slabší americkou střední třídu zničující.
Zdroj: WSJ
Autor: Jan Kubeš, Econet
Newsgate.cz podporuje novou generaci mladých ekonomů. Econet je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.