Americká centrální banka Fed letos poprvé přikročila ke snížení sazeb. Základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,00 až 4,25 procenta. Analytici přitom tento krok vesměs očekávali. Do dnešního rozhodnutí americké centrální banky se promítl slabý trh práce.
„Většina hlasujících centrálních bankéřů byla pro snížení o čtvrt procentního bodu. Jediný Stephen Miran, Trumpův člověk, hlasoval pro snížení o půl procentního bodu,“ komentoval rozhodnutí Fedu analytik Portu Jan Berka.
Podle analytika XTB Tomáše Cverny počítá nejnovější makroekonomická prognóza Fedu s rychlejším snižováním sazeb v letošním roce. „Očekávání trhu tedy byla vyslyšena a úrokové sazby klesnou i na zbývajících dvou zasedáních v letošním roce. Fed také zlepšil výhled na růst americké ekonomiky v letošním roce spolu s rokem 2026 a 2027,“ dodal Tomáš Cverna.
Míra nezaměstnanosti by měla být v příštím a přespříštím roce nižší, nikoliv vyšší, jak mnozí očekávali, říká k číslům Fedu Jan Berka. „Inflace letos zůstane zvýšená, v dalších letech bude postupně klesat směrem k inflačnímu cíli. To potvrzuje předpoklad přechodných dopadů celní politiky,“ dodává.
Dnešní snížení sazeb je podle něj krokem v rámci zpomalující, ale stále relativně robustní ekonomiky. „Žádný krizový scénář se nekoná. Preventivní snížení úroků může vést k tomu, že míra nezaměstnanosti v příštím roce nevzroste, nýbrž klesne. Přispět k tomu může i situace na trhu práce s ohledem na dopady migrační politiky. Nad očekávání vyšší výhled růstu může být potvrzením, že centrální banka nepočítá s výraznějším propouštěním,“ vysvětluje analytik Portu.