Americké rozšiřování území se za posledních 150 let výrazně proměnilo. Původně se Spojené státy soustředily na osidlování vlastního kontinentu, ale postupně si vybudovaly síť strategických bodů a základen po celém světě. Zatímco v 19. století byla hlavní motivací víra, že je jejich osudem ovládnout západ, na přelomu století už šlo především o kontrolu námořních cest a přístup k surovinám. V dnešní době, zejména v letech 2025 a 2026, získává tato politika pod vlivem Donalda Trumpa novou, obchodní podobu. Moderní snahy o získání Grónska nebo opětovné ovládnutí Panamského průplavu nejsou jen otázkou prestiže, ale hlavně snahou zajistit si vlastní zdroje energií a vzácných kovů v rámci soupeření s Čínou.
Pohled do historie ukazuje, že USA si území vybíraly velmi systematicky podle jejich strategické nebo surovinové hodnoty. Dobrým příkladem je nákup Aljašky z roku 1867. Ten byl sice zpočátku terčem posměchu, ale později se ukázalo, že skrývá obrovské zásoby zlata a ropy, což potvrdilo správnost této strategie. Podobně i pozdější expanze do Pacifiku a Karibiku vytvořila základnu pro americký vliv v těchto oblastech. Ostrovy jako Portoriko nebo Guam dnes neslouží jen jako vojenské pevnosti, ale otevírají Spojeným státům přístup k obrovskému podmořskému bohatství. V těchto oblastech se totiž nacházejí vzácné minerály, které jsou pro dnešní moderní technologie naprosto klíčové.
| Období | Klíčová akvizice / Událost | Mechanismus získání | Hlavní motivace |
| 1867 | Aljaška | Koupě od Ruska (7,2 mil. USD) | Suroviny, vytlačení Ruska |
| 1898 | Havajské ostrovy | Anexe nezávislé republiky | Cukr, námořní základna |
| 1898 | Portoriko, Guam, Filipíny | Pařížská smlouva (po válce se Španělskem) | Strategická kontrola, zdroje |
| 1899 | Americká Samoa | Smlouva s Británií a Německem | Námořní stanice |
Guáno a počátky amerického zámořského impéria
Historie americké expanze za hranice kontinentu začala nečekaně – u ptačího trusu. V polovině 19. století bylo guáno, bohaté na dusík a fosfor, nejúčinnějším dostupným hnojivem, které dokázalo ztrojnásobit výnosy bavlny a kukuřice. Nedostatek tohoto zdroje vedl v roce 1856 k přijetí zákona Guano Islands Act, který umožnil americkým občanům nárokovat neobydlené ostrovy kdekoli na světě, pokud obsahovaly ložiska guána.
Spojené státy takto nárokovaly přes 100 ostrovů a atolů v Pacifiku a Karibiku (např. Midway, Johnston Atoll, Baker Island, Navassa). V 50. letech 19. století USA dovážely přes 760 000 tun guána ročně, přičemž cena dosahovala až 73 USD za tunu, což v tehdejší měně představovalo astronomické částky. I když ložiska guána byla časem vyčerpána, tyto ostrovy zůstaly v majetku USA a v 20. století získaly nový význam jako strategické letecké a námořní základny, a v 21. století jako základny pro nárokování bohatství na mořském dně.
Portoriko a Karibská oblast
Portoriko, které USA získaly v roce 1898, je v americkém systému výjimečným územím s obrovským nerostným bohatstvím, které se zatím plně nevyužívá. Geologické průzkumy ukazují, že se na ostrově a v jeho okolí nacházejí významné zásoby mědi, zlata a niklu.
Velmi důležitá je v tomto směru studie z roku 2014. Ta v regionu objevila specifické typy nalezišť (tzv. porfyrová ložiska) a odhaduje, že se zde může skrývat až 37 dosud neobjevených ložisek mědi. Pokud se tyto odhady potvrdí, znamenalo by to, že v oblasti je ve skutečnosti čtyřikrát více mědi a šestkrát více zlata, než o kolika zásobách se vědělo doposud.
| Komodita | Identifikované zdroje (region) | Odhadované neobjevené zdroje (střední hodnota) | Ekonomický význam |
| Měď | 39 milionů metrických tun | 130 milionů metrických tun | Klíčová pro elektrifikaci, jeho těžba doprovází zlato a stříbro |
| Zlato | 930 metrických tun | 5 200 metrických tun | Finanční rezerva, elektronika |
| Nikl / Kobalt | Významné indikace | Potenciál pro baterie | Strategická surovina → superslitiny, korozivzdornost |
| Průmyslové minerály | Zeolit, vápenec, sůl | Rozsáhlá produkce pro domácí trh | Stavebnictví |
Kromě geologického bohatství přispívá Portoriko americké ekonomice i přímo prostřednictvím federálních daní, přestože jeho obyvatelé nemají plné hlasovací právo v Kongresu. V roce 2023 vybrala americká vládní agentura IRS v Portoriku přes 5 miliard USD na daních, což je částka srovnatelná nebo vyšší než příspěvky států jako Vermont nebo Wyoming. Tato skutečnost vyvrací mýtus o Portoriku jako čistém příjemci federální pomoci a podtrhuje jeho integraci do ekonomického systému USA.
Havaj
Když USA v roce 1898 ovládly Havaj, šlo jim hlavně o zisky majitelů cukrových plantáží a o kontrolu nad Tichým oceánem. Od té doby se ale ekonomický význam ostrovů značně rozšířil. Dnes je Havaj třetím nejbohatším státem USA a hraje zásadní roli v americkém zemědělství, konkrétně v produkci osiva. Díky stálému teplému počasí se zde může sklízet až třikrát ročně, což je pro vědce a zemědělce obrovská výhoda. Jen tento sektor už před lety vydělával přes čtvrt miliardy dolarů ročně.
Kromě známých produktů, jako je káva, ananasy nebo makadamové ořechy, které ročně vynesou přes 100 milionů dolarů, je největším bohatstvím Havaje její poloha. Ta umožňuje Spojeným státům provozovat v Pacifiku jejich největší námořní základny. Vojenské výdaje vlády tvoří skoro pětinu celé havajské ekonomiky a dosahují více než 12 miliard dolarů ročně. To pro ostrovy představuje stabilní finanční příjem, který není závislý na tom, kolik zrovna přijede turistů.
Filipíny
Filipíny byly pro Spojené státy největším pokusem, jak přímo spravovat cizí území jako kolonii. Během téměř padesáti let americké nadvlády sloužily ostrovy hlavně jako zdroj surovin pro americký průmysl, především dřeva a kovů. V roce 1940 tvořila těžba zlata, chromu a mědi dokonce 30 % veškerého vývozu z Filipín.
Americké firmy měly v zemi velmi silnou pozici. Díky speciálním zákonům mohly využívat tamní přírodní bohatství úplně stejně jako sami Filipínci, a to až do 70. let minulého století. To umožnilo americkým investorům ovládnout velkou část filipínského těžebního průmyslu a pevně ho propojit s americkou ekonomikou.
Strategický význam území v 21. století: Hlubinná těžba
Dnešní hodnota amerických území v Pacifiku, jako jsou Guam, Americká Samoa nebo Severní Mariany, se postupně přesouvá pod mořskou hladinu. Vládní nařízení z dubna 2025 jasně ukazuje, že se Spojené státy chtějí agresivně zaměřit na těžbu surovin z mořského dna ve svých výsostných vodách.
Tyto podmořské oblasti jsou bohaté na vzácné kovy a minerály (například kobalt), které se vyskytují v podobě takzvaných polymetalických konkrecí nebo krust. Tyto suroviny jsou naprosto nezbytné pro výrobu moderních vojenských technologií a pro přechod na ekologicky šetrnou energii, například pro výrobu baterií.
| Typ ložiska | Klíčové minerály | Odhadované množství v Pacifiku | Potenciální hodnota / Význam |
| Polymetalické nodule | Mn, Ni, Cu, Co, Mo, REE | ~21 miliard suchých tun (CCZ zóna) | Převyšuje veškeré pozemní zásoby |
| Kobaltové krusty | Co, Ni, Mn, Te, Pt, REE | ~7,5 miliardy suchých tun (PCZ zóna) | Kritické pro baterie a katalyzátory |
| Nodule (Cookovy o.) | Co (0,4 %), Ni (0,4 %) | 6,7 miliardy metrických tun | Srovnávací benchmark pro EEZ USA |
V květnu 2025 byla schválena první žádost o průzkum ložisek u pobřeží Americké Samoy. Hodnota těchto zdrojů je obrovská; například jedna tuna nodule může obsahovat kovy v hodnotě přes 1 000 USD (při cenách z roku 2024), což při odhadovaných miliardách tun představuje bohatství, které by mohlo zajistit surovinovou nezávislost USA na Číně na několik staletí.
Nové expansionistické ambice: Éra Donalda Trumpa
Od nástupu Donalda Trumpa do druhého prezidentského úřadu v lednu 2025 se diskuse o americké územní expanzi stala ústředním bodem národní bezpečnosti. Tato politika, formulovaná v dokumentu National Security Strategy (NSS) z prosince 2025, otevřeně deklaruje ambici ovládnout strategické body a zdroje na celé západní polokouli.
Grónsko, arktická minerální supervelmoc
To, co v roce 2019 vypadalo jako nesmysl, se v roce 2025 stalo oficiálním cílem americké vlády. Zájem o koupi Grónska je dnes pro Spojené státy prioritou. Ostrov je totiž klíčový nejen pro obranu proti raketám díky základně Pituffik, ale funguje především jako obrovská pokladnice vzácných surovin.
Podle geologických průzkumů se v Grónsku nacházejí osmé největší zásoby kovů vzácných zemin na celém světě. Tyto látky jsou dnes nepostradatelné pro výrobu moderní elektroniky a špičkových technologií.
| Zdroj / Minerál | Odhadované množství | Potenciální tržní hodnota (mld. USD) | Kontext |
| Vzácné zeminy (REE) | 36,1 milionu tun | 1 549,5 | Klíčové pro AI, čipy, magnety |
| Ropa | 17,5 miliardy barelů | 1 409,3 | Odhadované neobjevené zásoby |
| Hafnium | 108 tisíc tun | 487,7 | Vysokoteplotní slitiny, reaktory |
| Zemní plyn | 148 bilionů kub. stop | 324,1 | Energetická bezpečnost |
| Tantal / Zirkonium | Různé | ~346,0 | Elektronika a metalurgie |
| CELKEM | — | ~4 400,0 | Celkové odhadované bohatství |
Ačkoliv celková hodnota zdrojů přesahuje 4 biliony USD, reálně vytěžitelné zásoby jsou odhadovány na zlomky tohoto množství kvůli extrémním podmínkám a chybějící infrastruktuře. Přesto Trumpova administrativa v roce 2025 představila plány na přímé finanční vyrovnání pro Gróňany (10 000 až 100 000 USD na osobu) výměnou za secesi od Dánska a integraci do sféry USA.
Panamský průplav, aneb „navrácení ukradeného majetku“
V roce 2025 Donald Trump prohlásil, že USA „berou zpět“ Panamský průplav, který byl v roce 1999 předán Panamě. Hlavním argumentem je rostoucí vliv Číny, která skrze společnost CK Hutchison ovládá přístavy na obou koncích kanálu.
Průplav je pro USA ekonomicky kritický:
- Finanční výkon: V fiskálním roce 2025 vygeneroval průplav tržby ve výši 5,7 miliardy USD, což je o 14,4 % více než v roce 2024.
- Ziskovost: Čistý zisk dosáhl 4,13 miliardy USD.
- Strategický krok: V dubnu 2025 podepsaly USA a Panama bezpečnostní dohodu, která umožňuje nasazení amerických vojáků a modernizaci základen, což analytici vnímají jako první krok k faktickému převzetí kontroly.¨
Kontinentální ambice: Kanada a Mexiko
Trumpova rétorika se v letech 2025 a 2026 dotkla i nejbližších sousedů. Kanadu opakovaně označil za potenciální „51. stát unie“, přičemž tento návrh spojil s hrozbou 25% cel na kanadské zboží. V Albertě, provincii bohaté na ropu, se k myšlence připojení k USA v lednu 2025 hlásilo až 18 % respondentů.
V případě Mexika došlo k symbolickému, ale právně významnému kroku: přejmenování části Mexického zálivu na „Americký záliv“ (Gulf of America) exekutivním příkazem z 20. ledna 2025. Trump rovněž navrhl, že pokud USA dotují Mexiko miliardami dolarů na zabezpečení hranic, mělo by se Mexiko stát součástí Spojených států.
Venezuela
Po úspěšné vojenské operaci na začátku roku 2026, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, začaly USA otevřeně hovořit o převzetí venezuelského ropného průmyslu. Trump výslovně uvedl: „Jsme v ropném byznysu… vezmeme ze země obrovské množství bohatství“. Venezuela disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě a rozsáhlými ložisky zlata, což má tvořit základ nového amerického dodavatelského řetězce, který zcela odřízne Čínu od zdrojů na západní polokouli.
Další biliony pro USA
Pokud bychom sečetli hodnotu území, o jejichž získání Trumpova administrativa v letech 2025–2026 usilovala nebo o nichž mluvila, dostáváme se k číslům, která by zásadně změnila globální ekonomickou rovnováhu.
| Cíl expanze | Hlavní hodnota / Zdroj | Odhadovaná cena / Roční přínos |
| Grónsko | REE, ropa, plyn, arktická kontrola | ~4,4 bilionu USD (zdroje) |
| Panamský průplav | Tranzitní poplatky, kontrola obchodu | 5,7 miliardy USD (roční tržby) |
| Venezuela | Největší zásoby ropy, zlato, REE | Biliony USD v energetických rezervách |
| Hlubinná těžba (EEZ) | Mn, Co, Ni (kritické kovy) | NPV projektů v řádu desítek mld. USD |
| Kanada (Alberta) | Ropa, plyn, zemědělství | Biliony USD v infrastruktuře a surovinách |
Tato strategie „Velké Ameriky“ (Greater USA) představuje návrat k agresivnímu merkantilismu, kde je územní kontrola přímo spojena s ekonomickou prosperitou a národní bezpečností. V éře, kdy technologická dominance závisí na přístupu ke specifickým prvkům (lithium pro baterie, REE pro AI), se držba území stává nejdůležitější formou kapitálu. Spojené státy se tak po 150 letech vracejí ke svým kořenům expansionismu, ale s mnohem vyššími sázkami v globální hře o přežití supervelmoci.
autor: Jakub Škopek, ECONET
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. ECONET je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.