Strukturální transformace globálních finančních trhů v závěru roku 2025 a na prahu roku 2026 je definována fenoménem, který odborná literatura a tržní analytici označují jako „safe asset squeeze“ – tedy kritický nedostatek vysoce kvalitních, bezrizikových aktiv dostupných pro volnou cirkulaci v soukromém sektoru.
Tato situace vzniká v paradoxním prostředí, kde objem vládního dluhu dosahuje historických maxim, avšak jeho reálná dostupnost na sekundárních trzích a v repo operacích je dramaticky omezena kombinací regulatorních požadavků, měnové politiky centrálních bank a specifických fiskálních manévrů.
V důsledku tohoto tlaku dochází k fundamentálnímu přehodnocování rizikových prémií a k masivnímu přesunu kapitálu směrem k akciovým trhům, které se v kontextu klesajících reálných výnosů bezpečných aktiv stávají pro institucionální investory jedinou udržitelnou alternativou pro generování výnosů.
Aby bylo možné plně porozumět mechanismům, které v roce 2026 vhánějí peníze do akcií, je nezbytné analyzovat turbulentní události roku 2025, které vytvořily současné tržní podmínky.
Klíčovým milníkem byl tzv. „Liberation Day“ (Den osvobození), 2. duben 2025, kdy nová americká administrativa zavedla plošná cla na dovoz, což vyvolalo okamžitý a brutální propad globálních akciových trhů. Tato událost rozdělila rok 2025 na období před a po propadu. Následná volatilita a politická nejistota zásadně ovlivnily chování investorů a strategii Federálního rezervního systému.
Šok z dubna 2025 vedl k tomu, že se trhy po dobu 35 dnů potýkaly s poklesem o celkových 18 %, přičemž většina tohoto propadu byla koncentrována během pouhých čtyř obchodních seancí. Přestože se akciové trhy díky masivním investicím do umělé inteligence a fiskálním stimulům dokázaly do konce roku zotavit, tato zkušenost trvale změnila vnímání rizik a přispěla k formování „safe asset squeeze“. Investoři začali hledat bezpečí v Treasuries, což v kombinaci s regulatorním tlakem vedlo k jejich postupnému nedostatku v oběhu.
Mechanismus nedostatku bezpečných aktiv: Problém zamrzlé likvidity
Podstata „safe asset squeeze“ spočívá v tom, že vysoce kvalitní likvidní aktiva (HQLA), především americké státní dluhopisy, přestávají plnit svou funkci maziva ve finančním systému. Ačkoli ministerstvo financí USA vydává dluhopisy rekordním tempem, aby financovalo rostoucí deficity, velká část těchto cenných papírů končí v držení institucí, které je nevracejí zpět na trh. Tento fenomén je poháněn především regulatorními požadavky, jako například ukazatel krytí likvidity (LCR), který nutí banky držet dostatečné rezervy pro přežití 30denního stresového scénáře.
V praxi to znamená, že Treasuries, které měly být nejlikvidnějšími aktivy na světě, se stávají „zmrazenými aktivy“. Banky si tyhle cenné papíry nechávají „v šuplíku“, aby splnily zákonné limity bezpečnosti, místo aby je využily jako zástavu pro získání dalších peněz na podnikání. Tento stav vytváří umělý nedostatek, který zvyšuje náklady na financování pro ostatní účastníky trhu, jako jsou hedgeové fondy, které se spoléhají na repo trh pro pákové financování (půjčky hotovosti výměnou za zástavu cenných papírů) svých pozic.
Struktura bankovních rezerv a regulatorní kapitál v roce 2025 tabulkou:
| Ukazatel | Hodnota k Q2/Q3 2025 | Význam pro trh |
| Průměrný LCR velkých bank | 128 % | Signifikantně nad minimem 100 %, indikuje hromadění HQLA. |
| Bankovní rezervy (% HDP) | ~ 7 % | Úroveň, která přiměla Fed ke zpomalení QT. |
| Nerealizované ztráty (AFS portfolia) | 143 miliard USD | Snížení schopnosti bank volně obchodovat se staršími dluhopisy. |
| Nerealizované ztráty (HTM portfolia) | 250 miliard USD | Aktiva uzamčená do splatnosti, nedostupná pro tržní likviditu. |
| Tangible Common Equity (TCE) | 2,2 bilionu USD | Solidní kapitálová báze, ale pod předpandemickými úrovněmi. |
Napětí se nejvýrazněji projevuje na repo trhu, kde denní objem transakcí přesahuje 3 biliony dolarů. Pokud poptávka po hotovosti převýší ochotu bank půjčovat svůj kolaterál, dochází k prudkým skokům v sazbách, jako je SOFR (Secured Overnight Financing Rate). V prosinci 2025 byla pozorována situace, kdy SOFR překročil úrokovou sazbu z rezerv (IOR), což jasně signalizuje, že v systému existuje lokální nedostatek hotovosti, i když celkový objem peněz v ekonomice je vysoký. (1)
Fiskální dominance a zákon „One Big Beautiful Bill“
Významným faktorem přispívajícím k nerovnováze na trhu je fiskální politika Spojených států, reprezentovaná zákonem „One Big Beautiful Bill Act of 2025“ (OBBBA). Tento legislativní balík, podepsaný v červenci 2025, má zásadní dopad na nabídku vládních dluhopisů a strukturu federálního deficitu. Podle odhadů Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) a dalších institucí tento zákon zvýší primární deficity o 2,4 až 5 bilionů dolarů v příštích deseti letech.
Zákon OBBBA kombinuje masivní daňové škrty s nárůstem výdajů na obranu a bezpečnost hranic. Prodloužení daňových sazeb ze zákona TCJA z roku 2017 představuje největší nákladovou položku, odhadovanou na 2,1 bilionu dolarů. Ačkoli jsou tyto výdaje částečně kompenzovány příjmy z cel, které v červnu 2025 dosáhly 26 miliard dolarů měsíčně, celkový deficit zůstává na neudržitelných úrovních kolem 6 % HDP.
Z pohledu trhu s bezpečnými aktivy vede OBBBA k nutnosti zvýšené emise krátkodobých pokladničních poukázek (T-bills) k doplnění účtu Treasury General Account (TGA), který v polovině roku 2025 klesl na kritické úrovně. Tato záplava nového dluhu paradoxně likviditu neposkytuje, ale spíše ji odčerpává, protože kupující musí za tyto dluhopisy platit hotovostí, která je následně „uvězněna“ vládními výdajovými cykly nebo regulatorními filtry.
Měnový pivot Fedu v prosinci 2025: Správa rezerv jako skryté QE
V prosinci 2025 učinil Federální rezervní systém rozhodnutí, které je klíčové pro teorii přesunu peněz do akcií. Fed oficiálně ukončil politiku kvantitativního utahování (QT) a restartoval nákupy státních dluhopisů s dobou splatnosti do tří let. Předseda Powell toto rozhodnutí interpretoval jako technickou správu rezerv, nikoli jako restart kvantitativního uvolňování (QE), avšak dopad na trh je obdobný.
Nákupy krátkodobých Treasuries centrální bankou mají dva hlavní efekty:
- Snížení výnosů na krátkém konci křivky: Agresivní nákupy Fedu tlačí ceny těchto aktiv nahoru a výnosy dolů, což snižuje atraktivitu držení hotovosti a krátkodobých dluhopisů pro investory.
- Expanze bankovních rezerv: Zvýšení rezerv v systému uvolňuje bankám ruce pro poskytování úvěrů a zvyšuje celkový rizikový apetit ve finančním systému.
Tato aktivita přímo vede k rebalancování portfolií. Když centrální banka odsává z trhu bezpečná aktiva, investoři, kteří potřebují generovat výnos, jsou nuceni posouvat se směrem k rizikovějším instrumentům, tedy k akciím. Tento „portfolio rebalancing effect“ je v roce 2026 důležitým motorem akciových trhů.
Tabulka č.2: Srovnání měnové politiky Fed a ECB v prosinci 2025
| Parametru | Federální rezervní systém (USA) | Evropská centrální banka (ECB) |
| Status QT | Ukončeno 1. prosince 2025. | Probíhá v plném rozsahu (full passive QT). |
| Nákupy aktiv | Restartovány pro splatnosti ≤ 3 roky (prosinec 2025). | Žádné reinvestice z programů APP a PEPP. |
| Úroveň rezerv | Zvyšování za účelem prevence stresu na repo trhu. | Postupný pokles; přebytečná likvidita stále ~2,5 bilionu EUR. |
| Výhled pro rok 2026 | Dovish postoj; očekávání více než jednoho snížení sazeb. | Pokračující redukce bilance o ~500 miliard EUR ročně. |
| Dopad na dluhopisy | Podpora cen krátkodobých Treasuries. | Underperformance evropských vládních dluhopisů. |
Divergence mezi Fedem a ECB je zásadní. Zatímco USA se snaží uvolnit napětí na trhu s bezpečnými aktivy jejich přímým nákupem, Evropa pokračuje v jejich stahování, což vede k tomu, že evropské komerční banky musí samy doplňovat své zásoby vládních dluhopisů, aby nahradily klesající rezervy u centrální banky. To vysvětluje, proč americký trh vykazuje silnější tendenci k vytlačování peněz do akcií než trhy evropské.
Reálný výnos a prémie za akciové riziko (ERP)
Klíčovým argumentem pro přesun kapitálu do akcií je stav prémie za akciové riziko (Equity Risk Premium). Analýzy z konce roku 2025 naznačují, že ačkoli jsou absolutní valuace akcií vysoké, ve srovnání s bezrizikovými výnosy (očištěnými o inflaci) vypadají akcie stále rozumně.
V situaci, kdy jsou reálné výnosy 10letých dluhopisů chráněných proti inflaci (TIPS) v mnoha zemích záporné nebo velmi nízké, se odhadované ERP pohybuje kolem 550 bazických bodů v USA a více než 600 bazických bodů v Evropě. To znamená, že investoři stále dostávají značnou prémii za držení akcií oproti „bezpečným“ aktivům, jejichž reálná hodnota je erodována inflací a měnovou manipulací.
Sektorové dopady: AI trade a neocloud hráči
Specifickým příjemcem „safe asset squeeze“ a následné expanze bankovních rezerv je technologický sektor, konkrétně firmy zapojené do budování infrastruktury pro umělou inteligenci. Větší objem rezerv v bankovním systému usnadňuje poskytování úvěrů pro masivní kapitálové výdaje (CapEx), které tyto firmy vyžadují.
Firmy jako Oracle, které se v roce 2025 staly symbolem AI expanze díky kontraktům v řádu stovek miliard dolarů, jsou přímo závislé na schopnosti financovat svůj růst dluhem, protože jejich provozní cash flow na tyto ambice nestačí. Uvolnění likvidity v důsledku politiky Fedu je pro ně zásadním pozitivním katalyzátorem, který může vyvážit obavy z nadhodnocení.
Tabulka č.3: Sektorová výkonnost a toky v ETF (listopad 2025)
| Sektor | Inflow (mld. USD) | Status | Klíčové faktory |
| Technologie / IT | +6,2 (v říjnu) / +0,7 (v listopadu) | Stabilní | Korekce marží u AI (Broadcom/Oracle). |
| Zdravotní péče | +2,6 (v říjnu) / +3,9 (v listopadu) | Silný nárůst | Defenzivní rotace v závěru roku. |
| Energetika | -0,4 (v říjnu) | Odtok | Volatilita cen ropy; geopolitické napětí. |
| Finanční služby | -0,4 (v říjnu) / -2,7 (v listopadu) | Výrazný odtok | Obavy z regulace a úrokových marží. |
| Materiály | +2,8 (v říjnu) | Nárůst | Benefity z nearshoringu v Mexiku/USA. |
V prosinci 2025 však trh narazil na určité limity. Společnosti jako Broadcom a Oracle varovaly, že budování AI systémů začíná krátkodobě snižovat marže. To vyvolalo dočasný výprodej v technologiích, který však může být chápán jako nezbytná korekce před dalším růstem poháněným levnější likviditou v roce 2026. Zároveň se objevuje rotace směrem k defenzivním sektorům a sektoru zdravotní péče, což naznačuje, že investoři sice opouštějí hotovost, ale v rámci akciového trhu začínají být selektivnější.
Alternativní bezpečná aktiva: Zlato, stříbro a krypto
V důsledku nedostatku tradičních bezpečných aktiv (státních dluhopisů) se investoři v roce 2025 masivně obrátili k alternativám. Zlato a stříbro dosáhly v prosinci 2025 historických rekordů. Zlato překonalo hranici 4 300 dolarů za unci, zatímco stříbro prolomilo symbolickou úroveň 60 dolarů, což představuje nárůst o více než 100 % od začátku roku.
Tento trend je poháněn několika faktory:
- Likvidace papírového zlata pro hotovost: V dobách extrémního likviditního stresu musí hedgeové fondy prodávat své pozice v papírovém zlatě, aby pokryly margin calls na jiných pozicích. To však vytváří příležitost pro fyzické nákupce, zejména z Číny.
- Ztráta důvěry v fiat měny: Masivní fiskální expanze (OBBBA) a monetizace dluhu v USA vyvolávají obavy z dlouhodobé inflace, což činí drahé kovy atraktivnějšími jako „poslední pojištění“.
- Role Bitcoinu: Ačkoli Bitcoin v roce 2025 stagnoval kolem hranice 100 000 dolarů, analýzy ukazují jeho nízkou korelaci s technologickým sektorem a vyšší podobnost s chováním dluhopisů v některých fázích trhu. To naznačuje jeho postupnou akceptaci jako nástroje pro diverzifikaci portfolia, nikoli pouze jako spekulativního aktiva.
ETF revoluce: Demokratizace přístupu k likviditě
V roce 2025 se burzovně obchodované fondy (ETF) staly dominantním nástrojem, skrze který se projevuje „reach for yield“ a přesun kapitálu. Rekordní vtoky do ETF odrážejí snahu investorů o diverzifikaci a rychlou realokaci aktiv v reakci na měnící se makroekonomické signály.
V USA dosáhly vtoky do ETF hranice 1,25 bilionu dolarů do konce listopadu. Výrazným trendem je dominance nízkonákladových a aktivně spravovaných dluhopisových ETF, které se snaží navigovat strmou výnosovou křivku a těžit z kreditních spreadů místo pouhého držení vládního dluhu.
Tabulka č.4: Rekordní toky v evropském ETF průmyslu (2025)
| Období | Čisté toky (mld. EUR) | Hlavní kategorie | Poznámka |
| Celý rok 2024 | 256,4 | Akcie | Předchozí historický rekord. |
| Listopad 2025 | 21,4 | Akcie (+14,1), Dluhopisy (+5,2) | Pod 12měsíčním průměrem, ale stále v plusu. |
| Celý rok 2025 (YTD) | 303,5 | Akcie Global, Akcie USA | Překonání rekordu z roku 2024 již v říjnu. |
| Odhad 2025 (Total) | 320,0 – 340,0 | Smíšená | Očekávané nové historické maximum. |
V evropském kontextu drží akciové ETF drtivou většinu aktiv (1,9 bilionu EUR), následovány dluhopisovými (459 miliard EUR) a fondy peněžního trhu (74 miliard EUR). Skutečnost, že i v prostředí vysoké volatility a geopolitického napětí v závěru roku 2025 zůstávají toky do akciových ETF stabilně kladné, potvrzuje tezi, že investoři jsou „tlačeni“ do akcií nedostatkem jiných smysluplných alternativ.
Rizika a limity: Inversion yield a bublina v AI?
Navzdory silnému argumentu pro přesun peněz do akcií existují v závěru roku 2025 varovné signály, které nelze ignorovat. Nejdůležitějším z nich je vztah mezi výnosem zisků S&P 500 a výnosem krátkodobých pokladničních poukázek. Výnos ze zisků (earnings yield) indexu S&P 500 klesl na 3,7 %, zatímco krátkodobé Treasuries nabízejí kolem 4,22 %.
Tato inverze, kdy bezriziková aktiva nabízejí vyšší výnos než akcie, je historicky vzácná a naposledy se objevila na vrcholu dot-com bubliny v roce 2000. To naznačuje, že americké akcie mohou být nadhodnoceny, pokud nedojde k výraznému zrychlení růstu zisků nebo k agresivnějšímu snížení úrokových sazeb.
Dále je zde riziko spojené se zákonem OBBBA a jeho dopadem na termínovou prémii. Pokud trh začne pochybovat o schopnosti USA obsluhovat svůj dluh, dlouhodobé úrokové sazby mohou prudce vzrůst bez ohledu na politiku Fedu, což by zdražilo kapitál pro technologické firmy a mohlo by vést k prasknutí „AI bubliny“. Bubliny totiž historicky praskají v době, kdy rostou sazby.
Tabulka č.5: Srovnání výnosů k prosinci 2025
| Instrument | Výnos (%) | Stav / Riziko |
| 10letý Treasury Note | 4,19 % | Rostoucí trend v prosinci; tlak na technické akcie. |
| 2letý Treasury Note | 3,52 % | Ukotven nákupy Fedu; strmá křivka. |
| 30letý Treasury Bond | 4,85 % | Signál obav z dlouhodobé inflace a deficitu. |
| S&P 500 Earnings Yield | 3,70 % | Nižší než hotovost; signál nadhodnocení. |
| Dividendový výnos (Intl. Equities) | ~ 2x USA | Mezinárodní akcie jako compelling value. |
autor: Jakub Škopek, ECONET
Newsgate.cz podporuje mladou generaci ekonomů. ECONET je spolek bývalých i současných úspěšných absolventů Ekonomické olympiády, kteří své znalosti sdílí (nejen) se svými vrstevníky.