Čistírny odpadních vod (ČOV) v celé Evropě čeká zásadní proměna spojená s výraznými investicemi. Revidovaná evropská směrnice, která vstoupila v platnost 1. ledna minulého roku, počítá se zavedením takzvaného čtvrtého stupně čištění, který dokáže z vody odstranit i látky, se kterými si dnešní technologie často neumějí poradit. To jsou třeba zbytky léčiv včetně antibiotik, hormonální antikoncepce, drog nebo mikroplastů. Právě tyto takzvané mikropolutanty dnes běžně procházejí čistírnami a dostávají se zpět do řek, půdy i zdrojů pitné vody.
Členské státy musí směrnici zapracovat do národní legislativy do roku 2027. Jako první budou muset technologie pro odstraňování mikropolutantů zavést největší ČOV, které obsluhují aglomerace nad 150 tisíc obyvatel, a to postupně mezi lety 2033 a 2045. Do roku 2035 pak musí všechny čistírny obsluhující obce od 1000 obyvatel splňovat požadavky na sekundární biologické čištění. Konečným cílem je, aby do roku 2045 dosáhly velké čistírny plného čtvrtého stupně čištění s účinností alespoň 80 procent.
Nejméně 80 procent nákladů na čtvrtý stupeň čištění mají hradit výrobci léčiv a kosmetiky na základě principu rozšířené odpovědnosti výrobce. Pro provozovatele ČOV i města to přesto bude znamenat významnou technologickou modernizaci i rozsáhlé investice do nové infrastruktury.
„Čtvrtý stupeň čištění představuje největší změnu v oblasti čištění odpadních vod za posledních několik desetiletí. Látky jako antibiotika nebo hormony dnes z odpadní vody končí v řekách a nepřímo i v naší pitné vodě. Řešení ale máme k dispozici a je v dosahu – důležité je začít plánovat co nejdříve, aby transformace čistíren mohla proběhnout v potřebném rozsahu a čase,“ říká regionální ředitel společnosti Wilo pro střední Evropu Jan Cidlinský.
Čtvrtý stupeň čištění stojí na technologiích, které dokážou zachytit i látky dosud prakticky neřešitelné. Mezi klíčové přístupy patří ozonizace, pokročilé oxidační procesy, membránové bioreaktory nebo filtrace přes aktivní uhlí. Inspirativním příkladem z nedalekého Švýcarska, kde se pokročilé čištění mikropolutantů využívá již několik let, je čistírna v Birmensdorfu, v níž byly nasazeny technologie společnosti Wilo pokrývající všechny fáze úpravy odpadních vod: od přítoku přes biologické čištění až po finální eliminaci mikropolutantů.
Mikropolutanty nepředstavují jen technologickou výzvu – jsou jedním z největších současných rizik pro vodní ekosystémy i lidské zdraví. Antibiotika totiž přispívají k rozvoji antimikrobiální rezistence a hormonální látky narušují reprodukci vodních organismů.
Součástí evropské legislativy je zároveň tlak na energetickou soběstačnost. Moderní ČOV budou muset postupně směřovat k energetické neutralitě a větší část své spotřeby pokrývat z obnovitelných zdrojů, například z bioplynu vznikajícího při zpracování kalů.