Testování čtyřdenního pracovního týdne, které proběhlo ve Velké Británii, přineslo slibné výsledky v podobě menšího stresu, lepšího spánku a žádné ztráty na příjmech. Vědci vysvětlují, proč by mohl být čtyřdenní pracovní týden prospěšný jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.
Pilotní program čtyřdenního pracovního týdne zorganizovala nezisková organizace 4 Day Week Global ve Velké Británii. Studie se zúčastnilo 2 900 zaměstnanců napříč 61 firmami.
Zúčastnění uvedli nižší míru stresu, úzkosti, vyhoření, únavy a problémů se spánkem a také lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. U 47 společností, které poskytly finanční údaje, zároveň zůstaly z velké části stejné příjmy.
„Práce může být sice obohacující a naplňující, ale také stresující. V mnohých případech zabírá čas, který bychom rádi věnovali jiným věcem. Připadá mi tedy logické, že kratší pracovní doba bude spojena s řadou zlepšení,“ uvedl Philip Gehrman, psycholog z Pensylvánské univerzity, v rozhovoru pro Insider.
Studii z Velké Británie je ovšem potřeba brát s určitou rezervou. Nebyla zde žádná kontrolní skupina v podobě pozorovaných společností, které by zachovávaly pětidenní pracovní týden.
Ve studii se může vyskytnout takzvané „výběrové zkreslení“, které naznačuje, že k čtyřdennímu pracovnímu týdnu se spíše přihlásí určitý typ společnosti. Mohou to být například obzvláště vnímavé firmy k pohodě svých zaměstnanců nebo firmy, které rády experimentují a riskují. To by mohlo výsledky zkreslit a nereprezentovaly by pak většinu zaměstnavatelů.
Zúčastněné společnosti nemusely používat stejný harmonogram. Zaměstnavatelé mohli zrušit pátky, umožnit zaměstnancům kratší pracovní dobu v pětidenním pracovním týdnu nebo podmínit čtyřdenní pracovní týden splněním výkonnostních cílů.
Celkově pokus trval šest měsíců. Gehrman uvedl, že by byl rád, kdyby byla studie replikována i v dalších firmách, abychom mohli určit, zda pozitivní účinky přetrvají i jinde.
Náš mozek rád dodržuje termíny
Kratší pracovní týden by mohl zvýšit tlak na efektivní práci. Podle Alexe Korba, neurologa z Kalifornské univerzity v Los Angeles, totiž lidský mozek často nejlépe pracuje, pokud musí dodržet určité termíny.
„Deadliny nám pomáhají soustředit naši energii a úsilí. Lidé nejsou roboti. Většinu času nepracujeme naplno. Není možné, aby lidé pracovali na maximum osm hodin denně pět dní v týdnu.““ uvedl Korb.
Menší počet pracovních dní může snížit stres a zlepšit soustředění
Práce bývá často stresující. Podle některých studií může už jen ranní probuzení s vědomím, že se chystáte do práce, uvolnit ve vašem těle vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu. Dlouhodobý stres a nadměrné množství kortizolu v průběhu času může přispět k řadě fyzických a duševních zdravotních problémů.
„Když má člověk pouze čtyři dny zvýšeného kortizolu místo pěti, jistě to vysvětluje, proč lidé pak pociťují menší vyhoření a lepší náladu,“ uvedl Korb.
Stres může zároveň narušit soustředění, což vede k horšímu pracovnímu výkonu. Studie ve Spojeném království skutečně zaznamenala mírné snížení stresu. Na stupnici od jedné do pěti uváděli zúčastnění pracovníci na začátku průměrnou úroveň stresu 3,07 a po ukončení studie 2,74.
V některých případech může ale čtyřdenní týden naopak přinést stresu více. Někteří zaměstnanci, od kterých se očekávalo, že zvládnou stejnou pracovní zátěž za kratší dobu, byli nakonec ještě více vystresovaní. To se stalo 13 % pracovníků v rámci britské studie. 39 % z nich uvedlo, že pociťují méně stresu.
S dobrým spánkem je vše lepší
Studie prokazují, že dnešní společnost má se spánkem problém. Podle zprávy Centra pro kontrolu a prevenci nemocí z roku 2016 více než třetina dospělých Američanů nespí každou noc doporučených sedm hodin nebo déle.
S menším počtem pracovních hodin by lidé pravděpodobně měli více času na spánek. Kvalitu spánku může zároveň ovlivňovat i kortizol, takže méně dnů s vysokým obsahem kortizolu povede k méně dnům se špatným spánkem.
„Jednou z prvních věcí, která se při stresu vytrácí, je spánek. Když lidé nemají dostatek spánku během týdne, a pak si o víkendu přispí, nestačí tyto dva dny k tomu, aby se odstranily následky pěti dnů nedostatečného spánku. Tři noci na zotavení za čtyři noci ztráty spánku jsou rozhodně lepší,“ uvádí Gehrman, který vede laboratoř neurobiologie spánku a psychopatologie na Pensylvánské univerzitě.
V pilotním projektu čtyřdenního pracovního týdne opravdu 46 % zaměstnanců uvedlo menší únavu než obvykle.
Více času na rodinu, přátele a koníčky
Zaměstnanci v britské studii uváděli, že mají více času na domácí práce, vaření, péči o druhé, společenské povinnosti a koníčky. To vše je podle mnoha výzkumů prospěšné pro duševní i fyzické zdraví.
Podle studie by čtyřdenní pracovní týden mohl zároveň pomoci s udržením zaměstnanců. Britské společnosti hlásily, že během zkušebního období odešlo z práce méně zaměstnanců než obvykle za stejné časové období.
„Zaměstnanci vidí vnitřní hodnotu čtyřdenního pracovního týdne. Pokud cítí, že firma skutečně zajímá o jejich blaho, mají větší motivaci pro ni pracovat,“ dodává Korb.