Únorová meziroční inflace podle odhadu ČSÚ dosáhla 1,4 procenta, a byla tak byla nejnižší od října 2016. Zlevnily především potraviny a energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta.
V lednu byla meziroční inflace 1,6 procenta, což bylo nejméně za více než devět let. Za jejím zvolněním stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
Ceny energií se v únoru meziročně snížily o 7,8 procenta. U služeb ale naopak 4,5 procenta vzrostly. Zboží pak zlevnilo o 0,7 procenta. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 0,4 procenta, tabák a alkoholické nápoje o rovná čtyři procenta. Bez započítání energií by se spotřebitelské ceny v Česku únoru meziročně zvýšily o 2,7 procenta.
Pokles cen potravin
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zásadním způsobem ovlivnily celkovou inflaci ceny potravin. V únoru se proti lednu snížily o 1,5 procenta. Tento vývoj ovšem není nijak překvapivý. Jak cen zemědělských výrobců, tak ceny v potravinářském průmyslu jsou již v deflaci, která se navíc prohlubuje. Nejpatrnější je to u cen rostlinné produkce, kde se projevuje vliv loňské úspěšné sklizně. Sklizeň obilovin se loni zvýšily o 13 procent, brambor se sklidilo o 12 procent více.
Protiváhou jsou ceny služeb. Ty se v únoru meziměsíčně zvýšily o 0,5 procenta a meziroční inflace zde dosahuje 4,5 procenta. Významně k tomu přispívají rostoucí ceny nemovitostí, které se promítají do tržního nájemného a imputovaného nájemného. Rychlejší růst cen je ale vidět také v restauracích či u rekreace.
„Obecně lze říci, že se inflační prostředí v Česku zklidnilo. Dokonce natolik, že ČNB může zvažovat návrat ke snižování úrokových sazeb. Nicméně objevil se nový inflační faktor. Cena ropy. Po útoku na Írán se cena barelu ropy typu Brent zvýšila z 68 na 83 dolarů za barel,“ říká David Marek.
Tento posun by měl v nejbližších týdnech podle Marka zvýšit cen pohonných hmot o 10 až 15 procent. Jaromír Šindel, hlavní ekonom ČBA, pak předpokládá, že energetický šok kvůli íránské válce společně se stále vyšší jádrovou inflací pravděpodobně vrátí meziroční růst spotřebitelských cen k 1,7 procentu ve zbytku pololetí.
Přes dodatečný nákladový inflační šok by se však měla inflace udržet v tolerančním pásmu kolem inflačního cíle centrální banky.